Včelám se ve městě daří, počet střešních úlů roste. Najdete je i na pražském Rudolfinu
Zájem o střešní včelaření v centrech velkých měst stále roste. Jaká jsou specifika včelaření vysoko nad zemí a kde vůbec včely shání v okolí prašných ulic potravu? Kolega Ondřej Ševčík to spolu s včelařem Augustinem Uváčikem zjišťoval na střeše historického Rudolfina.
Na střeše Rudolfina má Augustin Uváčik už pět oddělků, tedy pět mladých včelstev. „Centrum Prahy včelám velice prospívá a rychle nám rostou,“ říká. Rozbory prý neprokázaly, že by se na medu nějak negativně podepsalo městské prostředí.
Odkud ale berou v centru města pyl? „Včela dolétne tři až pět kilometrů. V současné době dokvetly lípy, kvetou tu letní rostliny. Praha je úžasná v tom, že je tu množství i cizokrajných rostlin,“ popisuje včelař.
To se pozná i na pylu, který si včely nosí k úlům – hraje všemi barvami, od žluté a červené po modrou.
A co stojí za tím, že na střeše Rudolfina poletují včely? Podle Lucie Maňourové z České filharmonie nejde ani tak o med, jako spíše o historickou symboliku.
„Česká spořitelna před 130 lety nechala postavit Rudolfinum a tehdy se tu podepsala svým symbolem, který měla tenkrát jako firemní znak, a to byla včela – symbol drobných střadatelů. Nám tedy přišlo zajímavé a symbolické spojit síly tím, že společně zafinancujeme a zařídíme včely na střeše Rudolfina,“ vysvětluje Maňourová.
Včelaření vysoko nad zemí má samozřejmě svá specifika. Jedním z nich je bezpečnost, a to jak pro pohyb na střeše, tak v blízkosti úlů. Hodí se i výtah pro transport úlů nebo pláství. O několik desítek střešních úlů se u nás stará zhruba třicet specializovaných včelařů.
Poslechněte si celou reportáž a následný rozhovor s jejím autorem >>Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
