Vasil Biľak aneb Krejčí politikem
Jedním z hlavních představitelů režimu takzvané „normalizace“ v 70. letech byl slovenský politik Vasil Biľak. Vyučený krejčí se proslavil coby zcela promoskevsky orientovaný představitel dogmatického komunismu a byl jedním nejméně populárních politiků 70. a 80. let minulého století. Prostřednictvím archivních nahrávek ho připomene slovenský publicista Ján Bábik.
Biľak se narodil do rusínské rodiny v obci Krajná Bystrá na severovýchodním Slovensku. Do komunistické strany vstoupil po druhé světové válce, během níž se účastnil Slovenského národního povstání.
Opustil původní povolání krejčího a po studiu na Vysoké škole politické zahájil kariéru ve stranických i státních funkcích. Mezi roky 1954 a 1989 byl členem Ústředního výboru KSČ, od poloviny 50. let do roku 1968 tajemníkem a členem předsednictva Komunistické strany Slovenska.
Od ledna do srpna 1968 zastával funkci prvního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska, ve stejném roce usedl i do křesla tajemníka ÚV KSČ, v němž se pevně držel následujících 20 let. V létě 1968 připojil spolu s dalšími čtyřmi funkcionáři svůj podpis pod dopis, který žádal Sovětský svaz o zásah proti československému reformnímu procesu.
Nelituji cesty, po níž jsem kráčel
Dopis tehdejšímu sovětskému vůdci Leonidu Brežněvovi nejspíš předal právě Biľak, který to nicméně do konce života popíral, stejně jako popíral autentičnost svého podpisu pod dokumentem. Grafologové ale pravost jeho podpisu jednoznačně potvrdili. Navíc později vyšlo najevo, že Biľak se snažil získat dopis na počátku 70. let ze sovětského archivu.
Po okupaci se Biľak mimo jiné významně podílel na vzniku textu Poučení z krizového vývoje, oficiální závazné interpretace událostí let 1967 až 1969, kterou museli povinně číst všichni středoškolští studenti v Československu v 70. a 80. letech. Dokument zdůrazňoval nutnost zásahu proti „kontrarevoluci“ a vytvářel odrazový můstek pro další represe vůči „nepřátelským elementům“. Biľak se stal hlavním ideologem KSČ. Na konci 80. let byly ale jeho názory mladším generacím komunistické elity nepohodlné a i proto bylo zastaveno zveřejňování kapitol z chystané autobiografie ve stranickém tisku.
Biľakovým přesvědčením neotřáslo ani vyloučení ze strany v prosinci 1989. Za podpis zvacího dopisu byl od roku 1991 trestně stíhán, bez nedostupného originálu dopisu ale soud o jeho vině nerozhodl. Zemřel 6. února 2014 v Bratislavě ve věku 96 let. „Nelituji cesty, po níž jsem kráčel,“ shrnul Biľak své pocity při příležitosti svých pětaosmdesátin. Ani ve vysokém věku nepochyboval, že celý svůj život jednal v nejlepším zájmu svého státu a jeho lidu.
Ján Bábik při práci na svém pořadu využil málo známé nahrávky s hlasem Vasila Biľaka z archivu Českého rozhlasu, Rádia Svobodná Evropa a Slovenského rozhlasu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
