Varovná zpráva expertů OSN

V kompetenci týmu je dohlížet na plnění rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která vůči Al Káidě, Talibanu a s nimi spřízněným organizacím či jednotlivcům, stanovuje sankční režim. Ten se skládá ze zbraňového embarga, blokace finančních aktiv a zákazu v oblasti cestování. Cíl těchto omezení je zřejmý - co nejvíce podvázat činnost teroristických organizací. Bohužel i v tomto případě se naplno projevil jeden z klasických nedostatků všech sankčních režimů - jeho problematické dodržování.

Realita je opravdu tristní: Podle expertního týmu se rezolucí řídí jen asi polovina členských zemí OSN. Ani jejich přístup ale není ideální. Kvalita informací, které tyto země o aktivitách teroristů poskytují, je prý často pochybná. Zjevný rozpor existuje například mezi deklarovaným důrazem na omezení pohybu teroristů a praktickými výsledky v této oblasti. Podle expertního týmu žádný členský stát OSN zatím neposkytl důkazy o zadržení takových lidí na svých hranicích.

Ještě horší variantou, než nedokonalé a nedůsledné plnění stanovených sankcí, je neochotný nebo vyloženě záporný přístup řady zemí. Jasně se to ukázalo letos v září, když se expertní tým pokusil navštívit některé státy Blízkého východu a požádat je o spolupráci. Saúdská Arábie expertům OSN vstup na své území vůbec neumožnila. Kuvajt popřel existenci jisté humanitární organizace působící na jeho území, která je podezřelá z propojení s Al Káidou. Jemen neposkytl jména osob, které zadržel v souvislosti s útokem na americkou lodˇ USS Cole v roce 2000.

Egypt dokonce popřel, že by kdy obržel žádost světové organizace o poskytnutí informací o osobách, které jsou podezírány z příslušnosti k Al Káidě. Tvrzení je to o to absurdnější, že detailní a oficiální seznam s visačkou OSN, čítající zhruba 3 stovky jmen, není žádným utajovaným dokumentem. Nepřekvapuje proto, že podle vzoru Egypta se zachovaly i další blízkovýchodní státy. S velmi malou ochotou spolupracovat se expertní tým OSN setkal také v Jordánsku, Sýrii a Maroku.

Za této situace je dvojnásob těžké stanovit, do jaké míry stavající režim sankcí OSN vůči Al Káidě a Talibanu přispěl do více než dva roky starého tažení proti světovému terorismu. Při absenci přesnějších údajů si musíme vystačit s pouhými odhady. Jeden z nich je lze opřít o důvodné podezření, že Al Káida disponuje finančními zdroji ve více než osmi desítkách zemí světa. Blokaci těchto aktiv ale dosud oznámilo pouze 21 států. Jinde než ve Spojených státech bylo z celé částky, v celkové hodnotě 75 milionů dolarů, zablokováno pouhých pět milionů dolarů.

Expertní skupina OSN dochází ve své zprávě k jedinému možnému závěru: Tažení proti světovému terorismu se neobejde bez přísnější a jasně formulované rezoluce, která by státy zavazovala ke zcela konkrétním opatřením. Pokud světová organizace nenajde způsob, jak takovou rezoluci prosadit, pak riskuje, že v důležité bitvě, kterou tažení proti terorismu je, bude hrát čím dál okrajovější roli. Kdo by z takové sitauce těžil, je takřka zbytečné dodávat.