Válka v módě: do ulice jako na bojiště

Nedávno prolétla mediálními agenturami zpráva o tom, že největší ruský výrobce ručních palných zbraní Kalašnikov se chystá dobýt trh s módou a módními doplňky. Do konce roku prý plánuje otevřít 60 obchodních řetězců po celém Rusku. V nabídce bude vedle suvenýrů hlavně sportovní a volnočasové oblečení. Podobně se zkouší prosadit i ruský výrobce obrněných vozidel UralVagonZavod. S jehož značkou si můžete pořídit tričko, čepici, bundu i boty nebo si nálepkou UVZ označit svůj notebook nebo obal na telefon.

Popularitu vojenských motivů v současné ruské módě a popkultuře vysvětluje novinářka Táňa Zabloudilová: „Za poslední dobu vzniklo v Rusku několik módních kolekcí s vojenskými motivy, některé z nich spolufinancuje ministerstvo vnitra, ale jiné vznikají zcela spontánně. Na oděvech se také často objevují portréty Vladimira Putina. Trika s Putinem navrhuje třeba designérka Anna Kreidenko, podle které jsou dnes v Rusku motivy hlavy státu stejně cool, jako byly před pár lety třeba nápisy I love New York. Nejde ale jen o oděv, módní je třeba přijet na svatbu ve vojenském obrněném autě.“

Zdá se, že v zemích, ve kterých se popularita vojenských motivů odvíjí od přímé angažovanosti v ozbrojených konfliktech, je móda války velmi popisná a doslovná. V zemích, kterým jsou konflikty vzdálenější, se inspirace válkou a její motivy pohybuje v abstraktnější rovině a jemnějších náznacích. I tak ji ale potkáme v českých ulicích i hudebních klubech. Velkou renesanci například aktuálně zažívá bunda typu bomber, kterou má v nějaké variaci ve své nabídce i na letní sezónu řada velkých oděvních značek. Velmi často také narážíme na motiv kamufláže. Takzvaný maskáč zdobí vedle trik a kalhot i luxusní dámské kabelky od velkých světových značek.

Válka ale pro módu není jen estetickou inspirací. Často přináší technické inovace a posouvá způsob produkce. Masová výroba uniforem běhe první a druhé světové války přispěla mimo jiné ke zlepšení systému velikostí, čímž pozitivně ovlivnila další vývoj konfekčního módního průmyslu. Pokračuje teoretik a historik módy, Petr Tylínek:

Russia: Clothing by Kalashnikov to enter the market soon https://t.co/XQMHHg7cdH #clothes #Kalashnikov pic.twitter.com/jrXlAOwrwE

— UPAKOVANO.RU/ENGLISH (@upakovanorueng) 10. května 2016

„První světová válka přinesla nová střihová řešení, materiály i dezény. Ve druhé světové válce už dezény fungovaly jako perfektní mimikry, maskovací vzory odpovídaly krajině, ve které se měl voják přizpůsobit. Maskáč pak začaly být populární i ve městech, kde svým nositelům umožnil oddělit se od společnosti, ztratit se v uniformě, nebýt úplně sám sebou a stát se součástí nějakého celku, za který se mohu schovat. Každá generace také zpětně oceňuje skvělé funkční vlastnosti uniforem.“

Vojenské uniformy dlouhodobě fascinují módní návrháře. Často se jich zmocňují i subkultury a popové hvězdy, které je používají jako vyjádření kritiky vůči establishmentu. Pokračuje historička a teoretička módy, Jana Máchalová: Například v šedesátých letech byla v módě parádní uniforma, kterou oblékal Jimmy Hendrix a řada dalších radikálů, kteří protestovali proti válce ve Vietnamu. V sedmdesátých letech plných pumových atentátů se prosadily uniformy skromné, pracovní, například slavná modelka Veruschka se objevila na stránkách Vogue v maoistické uniformě. Osmdesátá léta byla opět o bohatství a okázalosti, parádní uniformu oblékal například Michael Jackson. V devadesátých letech se pak do módy dostaly vedle vojenského oblečení i modifikované součásti vojenské výstroje.“

army styl|foto: The U.S. Army, CC BY 2.0

Zatímco uniformy naší hradní stráže od Theodora Pištěka jsou o teatrální vojenské eleganci, válečná móda, kterou dnes potkáme v ulicích Prahy a dalších evropských a amerických měst míří jiným směrem. Funkční a odolné oděvy a doplňky svou barevností splývají s městskou krajinou, jako by se každou chvíli mohla proměnit v bitevní pole. Válečné městské mimikry naznačují, že mediální obrazy metropolí rozvrácených ozbrojenými konflikty a bombovými útoky, zanechávají hlubokou stopu v našem podvědomí.