Válka proti drogám je neúčinná
Ozbrojené metody boje proti drogovým kartelům selhaly. Podle nové studie je třeba se poohlédnout jinde.
Sociolog William Martin z Bakerova institutu pro veřejnou politiku na Riceově univerzitě analyzoval historii ilegálního obchodu s drogami mezi Mexikem a USA. Ve své zprávě nazvané Kartely, korupce a krveprolití v Calderónově éře popisuje jednak zrod a růst drogových kartelů, jednak korupci, neúspěšnou vládní politiku a hrůzné násilí, které je doprovází. Ačkoli Mexiko i Spojené státy mobilizovaly ozbrojené síly, aby násilí drogových kartelů zarazily, řešení je v nedohlednu a ukazuje se, že prohibice opět selhala.
„Zkušený pozorovatel znalý situace v Mexiku i Spojených státech přirovnává boj mezi kartely navzájem a mezi kartely a státní mocí ke sportovní lize,“ říká William Martin, „vláda i veřejnost může sledovat, kdo vyhraje jednotlivá dílčí utkání a které týmy se posouvají v tabulce, ale nehledě na vynaložené náklady a napáchané škody se stále budou drogy shánět, vyrábět a prodávat. Dokud společnost a státní moc považuje užívání drog za zločin a ne za problém veřejného zdraví, vražedná hra bude pokračovat sezónu za sezónou.“
Martin doporučuje mexické vládě, aby namísto války spíše uvažovala o potírání zločinu, aby oslabila roli armády a posílila úlohu policie. Ta by podle něj měla budovat a posilovat svou profesionální službu veřejnosti a přijímat taková opatření, aby mohla na lokální i federální úrovni předcházet, vyhledávat, kontrolovat, vyšetřovat a trestat korupci a porušování práv občanů.
„Musejí se zlepšit platové podmínky, nároky na vzdělání policistů a jejich ostražitost. Policisté se musejí neustále utvrzovat v náležitých hodnotách a postojích. Bude to očividně mamutí, nelehký úkol. Spojené státy mohou nabídnout pomoc, ale většinu práce budou muset odvést Mexičané.“
Obě země navíc podle Martina musejí poskytnout příležitosti pro vzdělávání a zaměstnávání zejména mladých lidí, aby se neuchylovali k drogám poté, co ztratili veškerou naději na smysluplný život v legálním prostředí.
Nakonec by obě země měly v dialogu s jinými státy na stejné polokouli, v Evropě i jinde rozebrat svou protidrogovou politiku a protidrogové programy a hledat funkční alternativy k přísné prohibici. William Martin poukazuje na to, že takovouto alternativní politiku aplikuje stále více zemí, ať už oficiálně nebo de facto. Užívání drog v těchto zemích pak zůstává víceméně na stabilní úrovni, avšak nedochází k nárůstu problémů obvykle spojovaných s dotyčnými drogami.
„Za zmínku stojí i to, že ve Spojených státech přetrvává poměrně vysoká míra konzumace drog navzdory tomu, že jsou tu jedny z nejpřísnějších trestů na světě. Podíváme-li se na alternativní přístupy s hlavou otevřenou, pomůže nám to rozptýlit obavy z toho, že jakákoli změna současné politiky by vedla ke katastrofě.“
Zdroj: Rice University
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka