V pondělí 21. února 2022 zahájila ruská armáda „mírovou misi“ východoukrajinských regionech, a to na základě dohod, které se separatisickými státy Doněckou a Luhanskou lidovou republikou uzavřel Kreml. Státy Evropské unie se následně shodly na přijetí sankcí proti Rusku kvůli porušení svrchovanosti Ukrajiny. Ve čtvrtek 24. února nad ránem napadly ruské síly Ukrajinu, k vojenské operaci dal svolení prezident Vladimir Putin.
Nejnovější články
-
Expertka: Oslavy konce války Rusko spojovaly. Teď se Kreml bojí dronových útoků a lidé mají otázky
„Rozkládá se konsensus. Najednou vyvstává otázka, jestli je ruské vedení stále v kontaktu se společností,“ upozorňuje Kolenovská z Univerzity Karlovy.
-
Jelen: Válka skončí smrtí, nebo odchodem Putina. Trvá dlouho, je to porušení společenské smlouvy
Ruský prezident se kvůli obavám z dronových útoků a atentátů téměř neukazuje na veřejnosti. „Krásně vidíme to, čemu říkáme bunkr mentality,“ říká politický geograf Jelen.
-
Marhoul: Rusko má jiný morální kompas a musí být poraženo. Divím se, že se s ním někdo chce paktovat
„Dlouhodobá snaha o to, aby Česko nebylo členem Severoatlantické aliance, aby bylo slaboučké a podvolilo se Rusku, je hodnotová korupce,“ říká režisér Václav Marhoul.
-
Rusové na frontě nezvládají doplňovat stavy, jejich příjmy z ropy klesly na polovinu, říká Bříza
Ve čtvrtek byl zahájen neformální summit EU o konfliktech na Ukrajině a Blízkém východě. Co je jeho cílem? A jaké zásadní zprávy přicházejí z Ukrajiny?
-
Obsadili jsme ruské pozice jen pomocí robotů, hlásí Ukrajina. Koubský: Mění se historie válek
Pozemní stroje řízené na dálku lidskými operátory se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na Ukrajině účastnily už 22 tisíc vojenských operací.
-
„Putinova myš“ prohrála. Co čeká Kreml od Maďarska Pétera Magyara?
„Rusové domů!“ Tak znělo výrazné heslo dubnových voleb, v nichž opoziční strana Tisza v čele s Magyarem porazila po 16 letech premiéra Viktora Orbána a jeho stranu Fidesz.