Expert: Evropa poprvé financuje Ukrajině zboží dvojího užití. Česko může přispět obráběcími stroji
V Gdaňsku se koná konference o poválečné obnově Ukrajiny. Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková oznámila, že Kyjev obdrží od Světové banky 3,39 miliardy dolarů, a Evropská komise potvrdila převod první části úvěru. „Dohoda s Evropou byla, že dostanou půjčku – ale bude to půjčka namířená tak, aby podporovala jak ukrajinskou, tak evropskou ekonomiku,“ vysvětluje v Ranním Plusu Tomáš Kopečný, bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny.
Na co prioritně teď Ukrajina potřebuje avizovanou finanční pomoc ze světa?
Avizovaná finanční pomoc prioritně míří na podporu rozpočtu, aby vůbec ukrajinský stát mohl fungovat. Ale je pravdou, že velká část míří do zbrojního průmyslu, do obranných technologií, a to především k výrobcům, kteří jsou z Evropy.
Čtěte také
Protože dohoda s Evropou zkrátka byla, že dostanou půjčku, ale bude to půjčka namířená tak, aby podporovala jak ukrajinskou, tak evropskou ekonomiku. Koneckonců už jsme viděli, že první část z toho začínají Ukrajinci využívat například na nákup švédských letounů Gripen.
Tato konference o obnově Ukrajiny není první. Budou výsledkem konference v Gdaňsku velmi konkrétní projekty a partnerství, nebo tam jde hlavně o politickou podporu firmám, které chtějí investovat na Ukrajině?
Myslím si, že jde o obojí. Tyto konference je nutné chápat jako určitý zrychlovač snah o podpis některých dohod. Většinou se tam samozřejmě nedohodne během dvou dnů nic konkrétního.
Ale tím, že je to velké a viditelné, tak se partneři snaží dotáhnout dohody, aby mohly být slavnostně podepsány a mediálně nasvíceny právě na rekonstrukčních konferencích, letos v Gdaňsku.
Každý rok je to v jiné zemi. Vlastně to, co je zajímavé na letošní konferenci, je zaměření, jak já to pozoruji. V loňském roce to bylo o budování důvěry investorů a o reformách, o konceptech rekonstrukce Ukrajiny, český prezident Petr Pavel tam přednášel svoji vizi nového Marshallova plánu.
Letošní konference v Gdaňsku je více o uzavírání kontraktů, tedy méně o koncepčních, důvěru budujících nástrojích, a více už o konkrétních byznysových příležitostech.
Čtěte také
Plus je tam ještě jedna nová dimenze, kterou jsem trochu naznačil v části o půjčce, a to je obranná, bezpečnostní. Už loni v Římě mluvil Volodymyr Zelenskyj na rekonstrukční konferenci o dronech a o technologiích dvojího použití, případně o zbrojních technologiích, ale jenom to naznačil.
Letošní konference má obrannou a bezpečnostní dimenzi opravdu velmi silnou. Například Evropská komise právě zde v Gdaňsku podepsala své úplně první dohody financování projektů zboží dvojího užití, tedy něčeho, co je na pomezí vojenského a civilního materiálu. Představme si pod tím především drony, to je nejčastější.
Je to poprvé, co Evropská komise něco takového financuje směrem do Ukrajiny. Je to poprvé, co něco takto financuje směrem do konfliktu. To je opravdu velmi významné.
Postoj Česka
Jak si své místo může v převážně evropské konkurenci najít Česko?
Já si myslím, že jedinou cestou jsou systematická práce, dedikované finance jako kofinancování z českého státního rozpočtu a taky politická podpora Ukrajiny. Myslím, že jednu a půl až dvě ze tří podmínek Česko nyní plní.
V politické podpoře Ukrajiny se řadíme spíš na spektrum opačné v rámci standardního evropského proudu. Český premiér Andrej Babiš (ANO) ovšem zajel do Gdaňsku a to je důležitý signál.
Čtěte také
Ukrajinci neustále zmiňují, že rekonstrukce i investiční příležitosti budou primárně směřovat k těm, kteří jim v jejich nejtěžších chvílích historie a života nejvíce pomáhali.
Myslím si, že je dobrou zprávou, že Česká republika pokračuje v programech s Národní rozvojovou bankou, s Exportní garanční a pojišťovací společností, že české firmy se tam výrazněji projevují.
Například Moravské naftové doly podepisují jedno memorandum s konkrétní municipalitou a připravují ještě další, větší dohody. Pak tam jsou desítky dalších firem, které působí v oblasti energetiky nebo v oblasti nemocnic.
Opravdu se děje a pokračuje spousta věcí. Jediné, co tomu chybí, je standardnější, evropštější politická podpora ze strany české vlády. Jinak naše startovní čára vypadá velmi dobře.
Vy jste mluvil o letošním zaměření na zbrojení a obranné záležitosti. Může v tomto Česko nabídnout nějaké technologie a zkušenosti?
Určitě v oblasti zboží dvojího užití.
Čtěte také
Drony jsou oblast, kterou načerpávají všechny evropské, potažmo světové země od Ukrajiny, ne naopak. Neexistuje lepší, významnější a technologicky pokročilejší laboratoř pro drony, než je Ukrajina, ať už se jedná o vzdušné, nebo pozemní.
Ale Česká republika má rozhodně co nabídnout ve zboží dvojího užití. Například pokud se jedná o obráběcí stroje, což je typický produkt, u kterého se roky sledovalo, jestli se náhodou nevyváží do Ruska. Teď se mnoho z producentů přeorientovalo na Ukrajinu.
Protože právě z obráběcích strojů se zakládají linky, které potom zvyšují produkci velkorážové munice, anebo také dílů na obrněné transportéry, drony, cokoliv. To je základ pro každou velkou sériovou výrobu.
Česká republika má také spoustu firem, které se profilují i v dronech i v dalších technologiích, které jsou na pomezí vojenského a civilního užití.
Když budou české firmy aktivní, a to bývají, a když bude český stát podpůrný a nebude šetřit na podpoře českých firem energii ani financemi, tak si myslím, že i v této oblasti uspějeme.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
