Lékař: Na Ukrajině jsem čekal zmar a vyhořelé doktory. Viděl jsem šikovnost, vůli a kvalitní péči

„Na Ukrajině jsem čekal zmar, velmi nízkou úroveň a vyhoření většiny personálu. A s tím jsem se tam nesetkal,“ přiznává Jan Šroubek a vyzdvihuje:

Čtěte také

Manželky ukrajinských vojáků prožívají ztrátu. Když se muž vrátí, je jiný, říká terapeutka z Kyjeva

„Vnímal jsem vůli lidí pracovat za podstatně horších podmínek. Vyhoření jsem tam neviděl, i když tam nepochybně musí být. Když neustále pečují o zraněné z fronty, tak beznaděj asi musí vidět, ale já jsem to tam nespatřil.“

Během mise navštívil Jan Šroubek tři nemocnice na západě Ukrajiny. Byly zvoleny tak, aby se minimalizovala bezpečnostní rizika a zároveň aby reprezentovala širší medicínské spektrum než akutní chirurgická péče, kterou musí poskytovat nemocnice ve frontové oblasti.

„Oblast poblíž fronty, kde jsou nemocnice spádové a primárně vojenské, je kompletně zahlcená pacienty. Řada z nich zřejmě míří na ošetření rovnou na západní Ukrajinu,“ popisuje a dodává, že civilní nemocnice jsou také lépe vybaveny – evropská podpora je tam znatelná na darovaných přístrojích i výměně zkušeností.

Čtěte také

Havlíček: Rusko nevyhrává, to je začátek porážky. Macko: Bez tlaku Západu bude konflikt pokračovat

„V nemocnicích, kde jsem operoval, jsem viděl šikovnost a kvalitní přístup. I lékařské vzdělání je absolutně evropské,“ chválí Šroubek. „V rámci programu Medevac se nabízí nejen to, že my jezdíme k nim, ale že ukrajinští lékaři přijedou k nám a budou s námi týden operovat.“

Devastace těla i duše

Dovednost, kterou mají ukrajinští zdravotníci silně vypěstovanou, je psychická odolnost. Neustále se setkávají s náročnými zraněními, ale i psychickými újmami svých pacientů.

„Pro lékaře, který prochází chodbou, je to naprosto devastující procházka. Ta devastace je šílená,“ upozorňuje Šroubek a oceňuje:

Čtěte také

Krupař: Ukrajinci jsou strašně utahaní. Znám vojáka, co si přeje, aby přišel o nohu a mohl z fronty

„Na jednom lůžku třeba ležel mladý muž, možná 25 nebo 30 let, a kromě jedné končetiny mu všechny chyběly. Měl jednu ruku a tvářil se, že mu skoro nic není, nemohl jsem tomu uvěřit. Zajímavé je, že Ukrajinci počítají s tím, že devastace psychiky lidí bude šílená a už teď se připravují na konec války, až přijdou frontoví chlapci z války a budou zcela zničení.“

Vyzdvihuje i odvahu Ukrajinců v civilu, kteří jsou odhodlaní bránit zemi a kteří se dokázali spojit a semknout, přestože žijí každý den v neustálém strachu a napětí. Smutek, ztráta a utrpení jsou totiž stejnou součástí jejich každodenního hrdinství jako národní hrdost.

„Je to pro mě zbytečný zmar. Vůbec jsem si neuměl představit, že bude válka tak blízko nás,“ uzavírá Šroubek. „V každé vesnici jsou padlí a hřbitovy. A když vidím jejich věk a fotografie, tak je mi jich líto. Je to zbytečný útok cizí země a vraždění civilistů, proto vnímám, že je tomuto národu potřeba pomoct.“

Jak funguje zdravotnická péče při vyhlášení leteckého poplachu? S jakými operacemi se potýkají ukrajinští lékaři? A jaká je atmosféra v tamní společnosti? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Petr Vizina.