Válečná tradice v mínojské civilizaci

V době bronzové vládla na Krétě mínojská dynastie, která po sobě zanechala nádherné paláce a fresky. Mezi nimi je i ta z paláce Knóssos, na které mladí lidé dělají přemety na hřbetě býka. Mínojská byla původně považována za mírumilovnou: válkám a násilí se měla vyhýbat a bojovníkům v ní neměla připadat nijak významná role. Tento utopický pohled v moderních učebnicích nenajdeme, ale v populární kultuře se vyskytuje překvapivě často.

Válečnictvím a násilím v Mínojské civilizaci se zabývá archeolog Barry Molloy ze Sheffieldské univerzity. Jeho výzkum naznačuje, že válka byla ve skutečnosti jednou z určujících charakteristik mínojské společnosti a „válečník“ byl dominantním vyjádřením mužské identity. Své schopnosti válečníci rozvíjeli širokou škálou aktivit včetně chytání býků, zápasení a boxování, lovu i soubojů. Válečná ideologie se promítala i do náboženství, umění, politiky a obchodu. Mínojské zbraně a způsob válčení dokonce převzala Mykénská civilizace. Právě Kréta je podle Barryho Molloye místem, kde bychom měli hledat původ zbraní, které se v Evropě používaly až do středověku – především mečů, válečných seker, štítů a snad také zbroje, která chránila tělo válečníka.

Zdroj: University of Sheffield