V4 může mít rozdílné názory. Hledejme to, co nás spojuje, vybízí europoslankyně strany Smer
V Praze se v úterý scházejí premiéři Visegrádské čtyřky. Jedná se o první schůzku od začátku českého předsednictví. Řešit budou rozdíly v pohledu na pomoc Ukrajině i problémy zemědělců. Podrobnosti a očekávání popisuje slovenská europoslankyně za stranu SMER Katarína Roth Neveďalová.
Co očekáváte od dnešního jednání premiérů zemí Visegrádské čtyřky v Praze?
Jsem velmi ráda, že se toto setkání uskuteční. A myslím si, že Visegrádská skupina je velmi dobrý formát, funguje více než 30 let. Je pro nás příležitostí, hledat to, co nás spojuje, a ne co nás rozděluje. Takže věřím, že tato schůzka v Praze bude konstruktivní. Věřím, že se dohodnou na nějakých společných pozicích.
Osobně bych určitě přivítala, kdyby se například tito čtyři premiéři shodli na nějakém společném postupu například v otázce problémů zemědělců. Protože to je dnes také něco, co nás pojí, neboť zemědělci mají podobné problémy ve všech těchto státech. Věřím, že nějaký takový výstup přijde.
Čtěte také
Není dnes ale význam Visegrádské čtyřky výrazně menší, než býval, protože premiéři těchto čtyř zemí se neshodnou v pohledu na zásadní zahraničněpolitické téma dneška, na válku na Ukrajině?
Nemyslím si to, protože za těch 40 let jsme měli různá období. Samozřejmě nemusíme všichni souhlasit. Jsou to čtyři suverénní státy, které mohou mít rozdílné názory na některé věci, ale Visegrádská skupina nás podpořila v podstatě vždy, když se objevily nějaké klíčové otázky. Osobně si myslím, že její význam v současné době ještě naroste, nejen kvůli válce na Ukrajině, to je jedna věc, ale samozřejmě také kvůli Evropské unii, kde jsme všichni čtyři. Je naším společným prostorem a bude teď hledat otázky pro svou budoucnost.
Visegrádská skupina se například navzájem podpořila, když se vyjednával nový evropský rozpočet. Dokázali jsme najít společná východiska v oblasti například kohezní politiky a podpory různých politik, které byly pro naše členské státy důležité. Proto si myslím, že to není třeba vnímat, že je to buď všechno, nebo nic. Vždy se našel nějaký společný průnik, ale to společné nemusí být, jak se říká na Slovensku, každý den neděle.
Líbilo se mi, co zaznělo i v předchozím vstupu, že je potřeba hledat vždy, co nás spojuje, ne rozděluje. A i na nižších úrovních máme Visegrádský fond, který podporuje přeshraniční spolupráci, vzdělávání mládeže.
Ano, to určitě. Pokud ale dovolíte, paní europoslankyně, já bych se rád zaměřil i na ty rozdíly. Už 15 zemí se přidalo k české iniciativě přispět na nákup munice pro Ukrajinu. Předpokládám správně, že Slovensko se nepřidalo?
Myslím si, že jsme se několikrát vyjádřili velmi jasně. Mluvíme o válce na Ukrajině o tom, co můžeme a nemůžeme. Pro nás je podstatné podporovat Ukrajinu v tom, co Slovenská republika může. To je podpora humanitární, podpora vzdělávání vojáků, například školení a podpora zdravotnickými materiály.
Čili k české iniciativě se Slovensko nepřidalo. Rozumím vám správně?
Ano. A nedokážu říct, jestli to uděláme, protože nejsem ve vládě.
Takže není vyloučené, že byste se ještě přidali?
To nemůžu ani potvrdit, ani vyvrátit. Takže neumím odpovědět na tuto otázku.
Z jakého důvodu premiér Fico včera slovenskou veřejnost ujišťoval, že nedovolí, aby byl na Ukrajinu poslaný jediný slovenský voják?
Nevím, ale předpokládám, že to bylo součástí připravených dokumentů nebo informací, které měli premiéři před schůzkou v Paříži. Koneckonců výstupy z této konference byly různé a mezi nimi byla právě i informace ohledně postupu s posíláním vojáků z jednotlivých zemí.
Čtěte také
Zdá se mi, že jsem viděla i vystoupení německého předsedy vlády, který se vyjádřil v podobném duchu. Ale vzhledem k tomu, že toto setkání proběhlo za zavřenými dveřmi, nejsou z něj veřejné informace.
To, co víme, je to, co řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, který ten včerejší summit pořádal. A když summit skončil, tak řekl, že na vyslání vojáků na Ukrajinu není shoda. Proč o tom tedy včera váš premiér Fico mluvil, jako by to byla skoro hotová věc?
Náš premiér o tom hovořil v této souvislosti proto, že před tímto jednáním měl přípravné schůzky například s Bezpečnostní radou státu. Takže hovořil o nějaký mantinelech, kdy Slovenská republika je, nebo není, ochotná se zapojit. Já jsem s ním nebyla ani na tomto setkání, takže můžu říct jenom to, co bylo zveřejněno.
Ale bylo opravdu nutné chodit tak daleko v těch vyjádřeních, když od Slovenska nikdo, podle všech informací, které máme, nepožadoval, aby na Ukrajinu posílalo vojáky?
Ale my nevíme, co tam bylo požadované, bylo to utajované.
Vy tedy máte informace, že někdo po Slovensku chtěl, aby na Ukrajinu posílalo vojáky?
Jak jsem říkala, bylo to utajované. Nevíme, jaké byly požadavky, protože nebyly zveřejněny. Ale vzhledem k vyjádření pana Macrona je pravděpodobné, že něco takového tam bylo zmiňováno. Ale vzhledem k tomu, že schůzku nechce nikdo veřejně komentovat, protože byla utajovaná, tak se k tomu nemůžu vyjádřit, protože to nevím.
Čtěte také
Proč tedy utajovanou schůzku komentoval premiér Fico?
Premiér Fico hovořil o mantinelech, když na tuto schůzku šel. Mluvil o tom, co jsme my jako Slovensko ochotní a čeho předpokládáme, že můžeme být teoreticky součástí. Podle mě se vyjadřoval v rovině toho, co mohl říct.
Nepokouší se pan premiér těmi svými projevy o Ukrajině z posledních dnů tak trochu odvést pozornost od svých domácích problémů? Třeba od věcí, které nakonec můžou vadit jeho vlastním voličům, jako je nedávné zkrácení promlčecí doby u znásilnění a vražd?
Nemyslím si. To jsou dvě rozdílné věci. A samozřejmě vůči válce na Ukrajině má pan premiér konstantní komunikační linii, kterou používá. Takže se nijak zásadně neodchýlil od toho, co říká už dlouho, v podstatě od začátku války. Samozřejmě, co se týká toho, co jste zmínil, tak jsou tam nějaké změny, diskuze se ještě neuzavřela, takže to takto nevidím.
Související
-
Politolog Kubáček: Fico je chiméra. Silnými projevy překrývá na Slovensku debatu o trestním právu
Proč slovenský premiér Robert Fico vystupuje jinak ve své zemi a jinak v zahraničí? V Jak to vidí... odpovídá politolog Jan Kubáček.
-
Donald Tusk se poohlíží mimo Visegrádskou skupinu, cílí spíš na Skandinávii a Německo, soudí politolog
„Nemám z toho radost. Mám pocit, že Tusk hledá klíče, aby za sebou mohl zamknout a mohl rychle utéct na sever do Výmarského trojúhelníku,“ usuzuje Jan Kubáček.
-
Protestovat může každý. Nespokojenost zemědělců se týká celé Evropy, říká ministr zemědělství Výborný
„Český farmář nemůže být v horším postavení než ten, který hospodaří ve Francii, Belgii nebo v Německu,“ řekl pro Radiožurnál ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.