V továrnách se samotestuje čímkoli, ale po kultuře teď chceme nejlepší PCR, kritizuje René Levínský

4. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy René Levínský

Ministerstvo zdravotnictví navrhuje, aby účast na kulturních akcích byla podmíněna dražšími PCR testy. S tím nesouhlasí šéf resortu kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), podle kterého nemá být umění jen pro bohaté nebo starší naočkované občany. Matematik René Levínský z Centra pro modelování biologických a společenských procesů rozhořčení chápe. „Rozumím tomu, ale tohle je samozřejmě věc čistě politická,“ distancuje se od plánu ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO).

Čtěte také

„Nemám ponětí, jak k tomu ministerstvo zdravotnictví došlo. Nicméně moje spekulace je taková, že je snaha prosadit PCR testy alespoň někde. A asi si řekli, že v kultuře je ta příležitost největší, protože je šance, že za kulturou chodí bohatší lidé, kteří si spíš ten PCR test koupí,“ spekuluje Levínský a dodává:

A varuje: „Jedna věc je, že PCR test je zjevně lepší a dává epidemiologicky větší smysl. A druhá věc je, že je tady dvourychlostní společnost: v továrnách se člověk může testovat jakýmkoliv samotestem, zatímco pro kulturu chceme ty nejlepší PCR testy. Doufám, že kultura nebude jen pro vyvolené.“

Česká republika se podle matematika potýká s problémem nabídky extrémního množství nekvalitních antigenních testů.

Čtěte také

„Máme v systému příliš mnoho antigenních testů, které jsou opravdu špatné. Ale máme i spoustu antigenních testů, které jsou dobré. Tady by mělo ministerstvo jasně říct – tyto testy jsou kvalita jedna a ty budeme uznávat. Protože máme antigenní testy na úrovni PCR testů. Tím, že máme spoustu špatných antigenních testů, tak chce jít ministerstvo tím nejjednodušším způsobem a nějak se všech těch antigenních testů zbavit.“

Cesta k plošnému odmítnutí antigenních testů ale není správná, myslí si Levínský. Důvodem by mohla být obava z možných žalob, které by přišly po klasifikování všech testů tohoto typu.

Levínský: Musíme se pojistit

Pokud jde o způsob rozvolňování, je potřeba brzdit bezpečně, varuje. „Už jsme si na ta kamna sedli čtyřikrát za sebou a určitě je lepší o týden počkat než si přivodit pátou vlnu.“

Čtěte také

Aktuální modely ale ukazují, že riziko obrácení trendu je v tuto chvíli jen pětiprocentní. „Zatím to vypadá bezpečně, nicméně jistá pravděpodobnost tu je.“

Co přinese léto a podzim, lze jen těžko předpovídat, míní Levínský: „Nevíme, co se stane na podzim, stejně jako člověk neví, jestli mu shoří dům. V této chvíli je potřeba připravit nějaké pojištění. A to pojištění je návrat k trasování a testování.“

Hosty byli:
René Levínský, matematik a ředitel Centra modelování biologických procesů
Jaroslav Jirásko, viceprezident Asociace ředitelů Základních škol
Václav Mertin, dětský psycholog, Katedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací

Levínský dodává, že je třeba mít na paměti riziko vzniku nebo zavlečení nové varianty viru, která bude částečně schopna obejít imunitní systém nebo očkování.

Má pro děti smysl vracet se do školy jen na pár dní? A co říkají na vládní strategii restauratéři? Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Martiny Maškové a Jana Burdy.

autoři: Martina Mašková , Jan Burda , Zuzana Marková
Spustit audio

Související