Koronafokus: Princip antigenních testů je přesně opačný, než jak se dnes většinou používají

28. duben 2021

Plošné testování na covid-19 je důležitou součástí boje proti pandemii. A protože se teď hodně diskutuje, které testy jsou vhodnější, bude dnešní Koronafokus patřit právě testům na covid-19. Informace o nich zjišťovala Eva Kézrová z vědecké redakce.

Pokud máte otázky související s covidem-19, můžete nám je zaslat na adresu covid@rozhlas.cz.

Ve školách a ve firmách se pro preventivní testování většinou bezpříznakových lidí teď využívají antigenní testy. Člověk s příznaky je posílán na přesnější PCR test, který nemoc covid-19 potvrzuje, nebo vyvrací. Přitom obecně jsou právě antigenní testy pomůckou pro lékaře, jak zjistit onemocnění. Jaký je tedy princip jejich používání?

Přesně opačný, než jak se teď antigenní testy většinou používají.

Lékaři po nich totiž sahají ve chvíli, kdy k nim přijde pacient s nějakými příznaky. To je nejdůležitější je, že oni si těmito testy chtějí rychle potvrdit, nebo vyvrátit diagnózu, která jim dá směr léčby.

Čtěte také

Takže je vlastně úplně v pořádku, že antigenní testy detekují až větší množství viru, protože právě proto byly vyvinuty. Na rozdíl od testů PCR, které odhalí koronavirus SARS-CoV-2 i u člověka bezpříznakového.

Princip obou testů přibližuje David Švec z výzkumného centra Biocev: „Antigenní test detekuje a ukazuje přítomnost proteinu viru. PCR test detekuje nukleovou kyselinu a ta se dá přirovnat k elektrolytickému signálu. Ten totiž dokážeme zesílit: díky enzymatické reakci PCR dokážeme z jedné dvou kopií viru udělat kopií miliony. A ty už dokážeme detekovat. Proto je PCR test z principu citlivější.“

Dá se říct, kolik viru potřebují antigenní testy, aby nemoc covid-19 odhalily? Jak se vlastně zjišťuje jejich citlivost?

Záleží na tom, o jakou citlivost jde. Jsou totiž dvě.

Jedna je analytická, kdy se v laboratoři připraví vzorky o různé koncentraci viru a zjišťuje se nejnižší množství, které konkrétní test odhalí. Takovou analýzu udělat například nedávno Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd a potvrdily se opravdu velké rozdíly mezi antigenními testy.

Čtěte také

Druhá citlivost je klinická, kdy máme například 100 pacientů, kteří podstoupí antigenní i PCR test a výsledky se vzájemně srovnají. Zjišťuje se senzitivita, tedy počet správně pozitivních, která by měla být aspoň 90 procent, a zároveň i specificita, která udává v kolika procentech označí antigenní test za pozitivního i člověka, u kterého to následně PCR test vyloučí. A tady se požaduje 97 procent.

To vše ale v případě vyšších virových náloží, takže pokud testujeme lidi bezpříznakové, je tam poměrně velký prostor pro nepřesné výsledky.

Často se ale uvádí, že výhodou antigenních testů je jejich nižší cena a hlavně prakticky okamžité výsledky. Zatímco PCR testy jsou dražší a na výsledek se musí čekat minimálně půl dne. To by asi v případě preventivního testování představovalo dost zásadní problém, nebo ne?

To asi ano, ale jsou tady velké rezervy, jak PCR testy zlevnit a zrychlit. Především v logistice a registraci, protože samotná PCR analýza se díky samoodběrům a automatizaci dá zkrátit na zhruba 5 hodin.

Čtěte také

Ale aby to mělo smysl, tak je potřeba mít třeba 1000 vzorků ve stejný čas. A to už by mohlo být zajímavé pro preventivní testování. I proto, že PCR test vzhledem k citlivosti stačí opakovat jednou týdně, zatímco antigenní testy už po třech dnech.

V konečném důsledku to tedy může být i levnější, zvláště pokud by preventivní testování přestaly hradit zdravotní pojišťovny. Alespoň podle viroložky Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy: 

„Diagnostické laboratoře budou dělat skutečně diagnostické vzorky a budou mít jinou cenovou úhradu než ty, které budou testovat pro preventivní účely. A protože budou dělat velký objem vzorků třeba ze samoodběrů, může být cena nižší. A může být klidně srovnatelná s antigenními testy.“

Ministři školství i zdravotnictví už se dali slyšet, že právě PCR testy by se ještě v červnu mohly objevit ve školách. Vzhledem k tomu, že teď byl zrušen tendr na další várku „školních“ antigenních testů, tak to možná bude ještě dříve.

Poslechněte si Koronafokus Evy Kézrové. Odpovědi na nejčastější otázky vysíláme každý pracovní den od 9:15.

autor: Eva Kézrová
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.