V Německu je opět na stole zpřísnění režimu na hranicích. „Přináší to politické body,“ soudí ředitel Česko-německého fondu budoucnosti

„Jde nám o to, aby lidé nebrali hranici jako nějaké omezení, ale podívali se na to, co se děje ve vesnicích za ní. Ne proto, že my jim říkáme, že je to dobré, ale aby sami zjistili, že to rozšiřuje jejich životy,“ dodává.

Čtěte také

Robert Schuster: Německo znovu zápasí s ilegální migrací a opakuje staré chyby

Lepší vztahy mezi občany obou zemí se fond snaží budovat už 20 let, během nichž podpořil na 13 tisíc projektů, díky kterým se blíže poznaly a navázaly kontakty stovky tisíc lidí. „I v průzkumech veřejného mínění je vidět stoupající trend od roku 1997. Čas od času samozřejmě dojde i k propadům, jako při migrační krizi, ale celkově jsou čísla dobrá,“ pochvaluje si Jelínek.

Otevřené hranice ovšem podle šéfa zahraniční redakce Českého rozhlasu Filipa Nerada nelze brát jako hotovou věc jen proto, že jsme součástí schengenského prostoru. Během pandemie covidu se ukázalo, že mohou být politickým rozhodnutím obnoveny.

Zpřísnění režimu na hranicích je nyní opět na stole, kvůli nelegální migraci to požaduje saský premiér. „V obou společnostech jsou skupiny, které mají strach z migrantů, a antiimigrační síly posilují. Politici na to musí reagovat, buď tak, že to odsoudí, anebo že loví v podobných vodách,“ konstatuje Nerad.

„Přináší to politické body. Je to vnitroněmecká a vnitrosaská záležitost, vidíme, jak neblaze rostou preference AfD a všichni němečtí politici jsou pod velkým tlakem. Ale jsem rád, že díky dobré úrovni česko-německých vztahů není toto volání vyslyšeno,“ dodává Jelínek.

Němci to zvládli

Železná opona podle něj přetrvává i v samotném Německu a v některých ohledech jsou názory obyvatel bývalé NDR blízké těm českým. Naopak ale třeba ve vnímání války na Ukrajině je prý česká společnost blíže té západoněmecké.

„Jsou to jiné historické zkušenosti. Naším cílem je, aby na obou stranách hranice existovala určitá znalost toho, z čeho třeba ty odlišné postoje pramení. A zpět k migraci – naším cílem určitě není zametat problémy pod koberec, ale pojmenovat je a řešit společně,“ zdůrazňuje Jelínek.

Čtěte také

Úrodná půda předsudků je tam, kde je neznalost. Válka na Ukrajině je rizikem pro nové neporozumění mezi Čechy a Němci, říká historik

Podle Nerada se během migrační krize část české společnosti utvrdila v tom, že Angela Merkelová je hned po Bruselu to největší zlo, její politika ovšem nebyla nadšeně přijímána ani v celém Německu.

„Ale když se přesunu do dneška, tak ona proslula sloganem Wir schaffen das – Zvládneme to. A byť to nebylo jednoduché, Němcům se povedlo integrovat ten milion migrantů do společnosti. Takže nakonec měla Merkelová pravdu a Němci to zvládli,“ podotýká.

Podle Jelínka často Češi nevnímají nuance německé politiky, například nechápali zdrženlivější postoj Německa vůči válce na Ukrajině. „A ve chvíli, kdy se německá politika změní v podstatě v tahouna podpory Ukrajiny, tak už to do české společnosti tolik nedolehne,“ míní.

„Je v české povaze, že rádi kritizujeme někoho druhého a léčíme si tak své mindráky. A když se na druhé straně děje něco, o čem bychom mohli říct, že máme pravdu, tak se to nebojíme dát najevo. Třeba zdůrazňování – které ale bylo pravdivé –, že jsme na nebezpečí ze strany Ruska upozorňovali už dlouho, zatímco Němci ho podceňovali,“ uzavírá Nerad.

Je Česko pro německá média nudná země? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.