Robert Schuster: Ruské stíny nad Alternativou pro Německo
Opoziční protimigrační Alternativa pro Německo (AfD) nepřestává během letošního léta přitahovat pozornost. Kromě pokračujícího růstu preferencí v průzkumech veřejného mínění se nyní znovu hodně diskutuje o jejích vazbách na Rusko. Respektive, jak velkým dílem zapadá právě Alternativa pro Německo do strategie Kremlu destabilizovat největší členskou zemi Evropské unie, a tím oslabit jednotu Západu.
Samotná AfD se přitom nikdy nesnažila podobné úvahy vyvracet. Již během migrační krize z roku 2015 její představitelé ochotně vystupovali v ruských státních sdělovacích prostředcích s apokalyptickými vizemi, co příchod stovek tisíc běženců, hlavně z oblasti Blízkého východu, s Německem a jeho společností udělá.
Čtěte také
Tehdy se také vůbec poprvé objevila podezření, že straně se z Ruska nedostává pouze projevů sympatií v ideové oblasti, nýbrž i pozornosti v podobě finančních prostředků umožňujících její další rozvoj.
Své pověsti dostála Alternativa pro Německo i poté, co ruská armáda vtrhla před více než rokem na Ukrajinu. Její klíčoví politici od samého počátku zpochybňují výlučnou ruskou vinu na válce.
Podle nich ji má na svědomí hlavně Západ v čele se Spojenými státy, které prý řadu let tlačily Rusko do kouta. AfD naproti tomu volá po dialogu s Moskvou, vyzývá k ukončení západních sankcí, včetně těch, které byly na Rusko uvaleny již po protiprávní anexi Krymu v roce 2014.
Odchod Německa z NATO?
Čtěte také
Teď ovšem přinesly některé německé sdělovací prostředky informace o možných bezpečnostních rizicích plynoucích z toho, že lidé s neprůhlednými vazbami na Rusko jsou asistenty poslanců za AfD.
Znamená to, že mají prakticky neomezený přístup do prostor německého Spolkového sněmu, stejně tak i k nejrůznějším citlivým dokumentům. Jde třeba o publicistu Vladimira Sergejenka, který je častým hostem ruských propagandistických televizních pořadů, kde líčí situaci v Německu v nejtemnějších barvách. Sergejenko působí ve Spolkovém sněmu jako blízký spolupracovník poslance Eugena Schmidta.
Schmidt se narodil v Kazachstánu a je zase důležitou spojkou na takzvané „ruské Němce“. Jde o potomky německých kolonistů, kteří původně obývali hlavně oblast Povolží, během druhé světové války však byli Stalinem násilně deportováni do jiných částí Sovětského svazu.
Čtěte také
Po pádu komunistického režimu se sice mnozí z nich vystěhovali do Německa. Ne všichni se ale dokázali s novým prostředím sžít. Dodnes hovoří řada z nich špatně německy, v zemi svých předků si připadají být občany druhé kategorie. S většinovou společností mají pouze omezené kontakty, žijí hlavně ve své komunitě, což mimo jiné také znamená, že informace o dění ve světě získávají téměř výlučně z ruských televizních kanálů.
Alternativa pro Německo se o jejich podporu od samého počátku velmi aktivně ucházela a nominovala je jako kandidáty do parlamentů. I to může částečně vysvětlovat aktuální postoj strany k ruské válce na Ukrajině.
Některé kruhy v Alternativě pro Německo jdou ovšem ještě podstatně dál, než že by chtěly udržovat v náladě specifickou voličskou klientelu „ruských Němců“. Před nedávným sjezdem AfD se objevil zcela vážně míněný návrh na odchod Německa z NATO. Zatím se sice pro něj nenašla většinová podpora. Dá se ovšem předpokládat, že ruští vlivoví agenti ve strukturách strany budou ve svém úsilí odstřihnout Německo od jeho tradičních spojenců pokračovat. Přesně v duchu toho, jak si to přejí političtí technologové v Kremlu.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
