Robert Schuster: Německo podle představ AfD by bylo k nepoznání
Protimigrační Alternativa pro Německo (AfD) si v posledních týdnech nemohla stěžovat na nedostatek pozornosti. Platilo to i pro její nedávný sjezd, kde vybírala kandidáty pro volby do Evropského parlamentu v červnu příštího roku. S tím, jak roste její podpora v průzkumech, mají ostatní političtí konkurenti potřebu se vůči ní vymezovat.
Levicovým stranám to nečiní žádný problém. Mohou se svými argumenty klidně přehánět, aniž by to pro ně bylo spojeno s riziky. Pro demokratickou pravici je to o dost obtížnější. Dobře to je vidět u opozičních křesťanských demokratů, kteří již nějakou dobu hledají strategii, jak k populistům přistupovat. Na celostátní a regionální úrovni s nimi sice spolupráci vylučují, avšak na komunální a obzvlášť v malých obcích to může být obtížnější.
Čtěte také
Když o tom takto před časem hovořil šéf křesťanských demokratů Friedrich Merz, měl z toho docela problém. Následně musel všechny ujistit, že ani v komunálních zastupitelstvech křesťanští demokraté s pravicovými populisty spolupracovat nebudou.
Důvodem, proč zůstává Alternativa pro Německo i nadále v politickém koutě, jsou její stále radikálnější postoje. Souvisí s rostoucím vlivem proudu soustředěného okolo šéfa durynské stranické organizace Björna Höckeho.
Jeho stoupenci otevřeně nastolují tak zvanou „systémovou otázku“. Dávají tak najevo otevřené nepřátelství vůči politickému a společenskému uspořádání, jaké existuje v Německu od konce druhé světové války. Čili vůči systému založeném na dělbě moci, tržním hospodářství a sociálním smíru.
Čtěte také
Odmítají také současnou zahraničně-politickou orientaci Spolkové republiky v podobě členství v NATO a těsné spolupráce s Francií a Spojenými státy. Namísto toho sní o potenciálech Euroasie a Číny.
Obzvlášť velkým trnem v oku jim jsou ovšem politické strany. I proto, že dostávají pravidelné příspěvky od státu, což považují radikálové za formu korupce, která podle nich vede ke zkaženosti celého systému. Volají po radikálních změnách, zároveň ovšem neříkají, co by mělo přijít na místo současného systému.
Určitou nápovědu mohou dát teoretické práce některých pravicových intelektuálů, na něž se Höcke a spol. s oblibou odvolávají. A ti se s tím, stručně řečeno, nemazlí. Sní o konzervativní revoluci, tak jak to činili jejich ideoví předchůdci v 20. letech minulého století.
Úplná očista
Současnou atmosféru ve společnosti vidí již ve fázi podobné té v meziválečném Německu sužovaném inflací, chudobou a všeobecnou deziluzí. Vyhlížejí kolaps současného ekonomického a společenského systému, což by považovali za akt vysvobození, ideálně za doprovodu masových nepokojů.
A aby pak byla následná očista úplná, počítají se zákazem stávajících politických stran, s vyvlastněním soukromých a omezením veřejnoprávních sdělovacích prostředků. Především ale chtějí vést ty, kteří dosud vládli a byli oporou jimi nenáviděného systému, k trestně-právní odpovědnosti.
I takové budoucí cíle může stále sílící Alternativa pro Německo mít. Je dobré tomu věnovat pozornost.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
