Martina Varkočková: Kanadský premiér Carney nepřichází se strategií pro malé státy
V úterý 20. ledna, během právě probíhajícího Světového ekonomického fóra v Davosu, pronesl svoji řeč kanadský premiér Mark Carney. Je to skvělý politický projev, který doporučuji každému si přečíst, mnozí komentátoři ho vyzdvihují jako jeden z nejlepších projevů za posledních pár let.
Čtěte také
Nás Čechy jistě velmi potěšilo, že svůj hlavní argument postavil na eseji Václava Havla Moc bezmocných. Zároveň se jednalo o řeč, která nejen hodnotí současný stav světového řádu a jeho proměnu, zároveň ale nabízí řešení, jak se této proměně postavit a jakou strategii vůči zvůli velmocí zvolit. Někdo by mohl argumentovat, že se jedná o řeč vizionářskou.
Přestože Carneyho proslov obdivuji, dovolím si k němu dvě poznámky.
Za prvé bych chtěla zpochybnit to, že Carney nabízí zcela novátorské řešení, minimálně z pohledu Kanady. Carney vybízí k tomu, aby země, stejně jako Kanada, daly přednost širokému zapojení různých partnerů, aby budovaly různé pragmatické koalice podle potřeby a nespoléhaly se na stávající multilaterální platformy a organizace.
Toto však Kanada uplatňuje již dlouho, minimálně od 90. let 20. století. V rámci tzv. nové diplomacie Kanada aktivně vyhledávala spojence na mezinárodní scéně, aby mimo pomalý a těžkopádný systém OSN dokázala zajistit přijetí například Ottawské úmluvy zakazující protipěchotní miny nebo zřídit Mezinárodní trestní soud, který stíhá a trestá jednotlivce zodpovědné za válečné zločiny, genocidu či zločiny proti lidskosti.
Čtěte také
Tyto iniciativy jsou jistě velmi záslužné, ale již tehdy se objevily pochybnosti, jestli obcházením stávajících procesů a organizací, byť zoufale neefektivních, Kanada neoslabuje postavení těchto organizací. Nejen tedy, že Carneyho návrh není nic nového, ale zároveň potenciálně hlouběji narušuje stávající řád.
Nebezpečí pro malé státy
Moje druhá připomínka se týká toho, že Carney jednoznačně hovoří o strategii pro tzv. střední mocnosti. Považuji to za důležité, protože v českém tisku se objevují interpretace, že Carney nabízí strategii pro malé státy. Postavení středních mocností a malých států v mezinárodním systému je velmi odlišné.
Sám Carney jednoznačně vyjmenovává, v čem tkví síla Kanady – je energetickou velmocí, má ohromné zásoby kritických materiálů, má dle jeho slov nejvzdělanější obyvatelstvo na světě a má obrovský finanční kapitál. Podobné charakteristiky platí pro další střední mocnosti, jako je Brazílie, Turecko, Indonésie a další.
Čtěte také
Dokážu si představit, že pro tyto země Carneyho strategie může být účinná. Zároveň jsem přesvědčená, že toto rozhodně nemusí platit pro tzv. malé země, mezi něž Česká republika v globálním kontextu určitě patří. Naopak, proměnlivé a pragmaticky založené koalice středních mocností mohou být pro malé státy nebezpečné ve své nepředvídatelnosti a proměnlivosti.
Carneyho proslovu ještě jednou tleskám. Zároveň ale doufám, že někdo jiný dokáže navrhnout funkční strategii pro malé státy.
Autorka působí na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií Metropolitní univerzity v Praze
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
