Úrodná půda předsudků je tam, kde je neznalost. Válka na Ukrajině je rizikem pro nové neporozumění mezi Čechy a Němci, říká historik

„Když se podíváme do poloviny 90. let, kde bylo tolik témat zpolitizovaných, kde si lidi dávali pozor, aby nešlápli vedle, když se chtěli zaobírat historií z hlediska zviditelňování některých událostí v minulosti, tak ten současný vztah je úplně někde jinde a řešíme úplně jiné problémy,“ popisuje současné česko-německé vztahy Jelínek.

Čtěte také

Karel Hvížďala: Česko, Německo a de-risking Číny

Myslí si přitom, že určité předsudky s námi budou pořád. Jde však o to, jakou budou mít potenciální sílu být v některých krizových momentech reaktivovány.

„Úrodná půda předsudků je tam, kde je neznalost. A to si myslím, že je to největší riziko. 30 let po pádu železné opony mizí počáteční entuziasmus, který nesla zakladatelská generace sbližování.“

Vzhledem k současným mezinárodním událostem, jako je válka na Ukrajině, podle Jelínka existuje riziko nového odcizení a neporozumění mezi Čechy a Němci.

Západní část je bližší vnímání české společnosti, zatímco východní část je daleko vstřícnější vůči Rusku.
Tomáš Jelínek

„Všichni jsme v ČR vnímali ten počáteční pomalý pohyb na straně Německa ve prospěch Ukrajiny směrem k její podpoře. Musím říct, že i v mém okolí mi najednou lidé, kteří se nezajímají o Německo, ve velké míře poprvé v roce 2015 začali klást otázky, jestli se Němci zbláznili s uprchlíky. A tentokrát to rezonovalo podobným způsobem i s Ukrajinou,“ popisuje Jelínek.

Nepochopení Němců a Čechů

Podobná situace nastala podle něj i okolo roušek za pandemie. Když Češi začali šít a nosit roušky, Němci nerozuměli, proč mají Češi takové obavy. Postupně v Německu došli k tomu, že se roušky zavedly. Když ale později Češi jezdili do Německa, zapomněli, že se roušky musí nosit.

Čtěte také

Sudetští Němci své krajany a uprchlíky před Rudou armádou rozhodně nevítali, spíš je považovali za příživníky

„S Ukrajinou to bylo úplně stejné. Německo svým tempem dospělo k jasnému postoji podpory Ukrajiny, a to ve všech oblastech, i na politické úrovni. Pokud jde ale o veřejné mínění, jsou obě země na stejné úrovni vnímání a jednání.“

Postoj německé společnosti se však nedá zjednodušovat, protože je to velká země složená z množství regionů. Podle Jelínka je německá společnost v mnoha ohledech rozdělená a vnímání situace na Ukrajině se na východě a na západě Německa diametrálně liší.

„Západní část je bližší vnímání české společnosti, zatímco východní část je daleko vstřícnější vůči Rusku. Obecně řečeno, samozřejmě, že to nejde úplně zjednodušovat. Je to velmi zajímavý fenomén, protože třeba Sasko a Česko, pokud šlo o uprchlíky, byly podobně kritické. Pokud šlo o antivaxerskou scénu, tam to bylo taky podobné. Ale najednou pokud jde o postoj vůči Rusku, Češi a východní Němci se velmi liší. A to i přesto, že vlastně mají zkušenost východního bloku. Podle mě je ale historická zkušenost roku 1968 tak silná a emoce české společnosti jsou taky tak silné, že dokážou tento proruský narativ překrýt a rozhodujícím způsobem formují postoj celé společnosti,“ vysvětluje Jelínek.

Poslechněte si celou Osobnost Lucie Vopálenské v audiozáznamu.