V minulosti pomohlo v dostupnosti bydlení, dnes je stavební spoření dávno přežité, míní poslanec ODS

Podle místopředsedy rozpočtového výboru a poslance Munzara stavební spoření po téměř 30 letech nesplňuje funkci finančního produktu, který pomáhá k dostupnému bydlení.  

Prvotní úvahy a výpočty vypadají tak, že se peníze dají využít daleko efektivněji.
Vojtěch Munzar

Vznikl v situaci, kdy nebyl rozvinutý trh s hypotékami. Úvěry ze stavebního spoření a překlenovací úvěry byly vlastně tehdy jedinou formou, jak financovat bydlení, tvrdí poslanec. 

„Průměrné platy tehdy byly nižší, stejně jako ceny nemovitostí. Tehdy ten produkt pomohl v dostupnosti bydlení. Ale dnes je přežitý,“ opakuje Munzar.

Lidé s vyššími příjmy si vždy berou hypoteční úvěry. Ti s nižšími ale sáhnou po stavebním spoření.
Margita Balaštíková

„Pokud si uděláme rozklad hypotečních úvěrů a stavebních spoření, tak musíme říct, že lidé s vyššími příjmy si vždy berou hypoteční úvěry, lidé s nižšími příjmy si brali stavební spoření,“ vysvětluje poslankyně Balaštíková.

A pokračuje: „Nejdůležitější je, že stát za rok 2021 přispíval na stavební spoření 4,2 miliardami korun, ale z úvěrových činností stavebních spořitelen inkasoval zhruba 65 miliard generovaných z úvěrových příjmů stavebních spořitelen. Otázkou je, jestli má vláda i studii, kolik se ušetří. Jestli jsou v ní zahrnuty všechny tyto eventuality, o které stát přijde kvůli zrušení. A co chce nabídnout lidem jiného, když jim vezme tuto možnost,“ naznačuje poslankyně hnutí ANO.

Čtěte také

Julie Hrstková: Bydlení a jeho dostupnost jsou katastrofa, která pořád nikoho nezajímá

Munzar podotýká, že státní příspěvek za rok pro jednotlivce je ve výši dvou tisíc korun a za dobu šestiletého spoření k dostupnosti bydlení výrazně nepřispívá. Lidé si podle něj za 12 tisíc korun, na které přispějí daňoví poplatníci, koupí maximálně nějaký spotřebič. Pro stát je to ale podle něj přes 24 nebo 25 miliard korun.

„I kdyby se polovina z těchto prostředků dala na zvýšení dostupnosti bydlení, například podporu obce při rekonstrukci brownfieldu či při výstavbě domu s pečovatelskou službou, tak to pro stát a pro celou společnost udělá daleko více,“ zdůrazňuje.

Připomíná, že zrušení stavebního spoření je zatím stále ve stadiu úvah. „Není konkrétní plán, není analýza všech kroků, to by určitě následovalo. Nicméně i prvotní úvahy a výpočty vypadají tak, že se peníze dají využít daleko efektivněji,“ vyzdvihuje.

2 tisíce od státu ho nevytrhnou

Balaštíková nesouhlasí s tím, že se stavební spoření využívalo pouze jako spoření na cokoliv. Nicméně souhlasí, že by se při zachování podpory mohla změnit technologie, aby všechny naspořené finanční peníze šly skutečně jen ke koupi nebo rekonstrukci bydlení.

Čtěte také

Vláda hledá úspory ve stavebním spoření. „Může to roztočit inflační spirálu,“ obávají se spořitelny

„Když se ale podíváte do výkazů stavebních spořitelen, 90 procent všech vkladů bylo použito na bydlení. A těch 10 procent přece můžeme udělat změnou určení, na co se mohou peníze vyčerpat,“ naznačuje.

Munzar připomíná, že podle tajemníka Asociace českých stavebních spořitelen Jiřího Šedivého bylo za rok 2021 účelově využito 110 miliard korun, což není 90 procent.

„Je tam ale potřeba rozlišit, zda člověk využije například úvěr během vázaných šesti let, kde je to skutečně vázáno na řešení bytů. Když ale spoření pokračuje dál, za osm devět let tam už účelnost takto striktně daná není,“ upozorňuje.

Každý, kdo má stavební spoření si podle něj musí také klást otázku výhodnosti. „Dneska jsme sice v extrémní situaci, inflace požírá hodnotu našich úspor. A pokud má někdo historickou smlouvu, má tam vázané prostředky. Nemůže z toho vystoupit, nemůže peníze převést na nějaký komerční produkt, který je úročen daleko vyšším procentem. A ty 2 tisíce od státu ho nevytrhnou,“ opakuje Munzar.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Karolína Koubová