V Litvě odvolají prezidenta

Aféra vypukla loni 31. října, kdy byla v parlamentu rozšířena zpráva litevské tajné služby týkající se prezidenta i jeho nejbližších spolupracovníků. Hlavní figurou skandálu je Jurijus Borisovas. Tento podnikatel ruského původu štědře podporoval Paksase, který mu na znamení vděku neoprávněně zařídil litevské občanství. Pokud se zjištění parlamentní komise zakládají na pravdě, Borisovas současnému prezidentovi daroval 300 tisíc euro na jeho předvolební kampaň. Podle litevského tisku však na bombastickou předvolební spanilou jízdu Rolandase Paksase po Litvě vynaložil možná až trojnásobek této částky.

Poněkud tajemný ruský podnikatel je největší současnou prezidentovou slabinou. Až do loňského lednového druhého kola prezidentských voleb v Litvě, ve kterých bývalý dvojnásobný premiér Rolandas Paksas překvapivě zvítězil nad favorizovaným veteránem Valdasem Adamkusem, přitom o Borisovasovi dohromady nikdo nic nevěděl. Kromě nepřiznaných finančních příspěvků generální ředitel letecké firmy Avia-Baltika vypomohl Paksasovi také vrtulníkem, v němž překvapivý vítěz loňských prezidentských voleb cestoval po litevském venkově. Pokud jde o problematické litevské občanství Borisovase, má se věc takto. Někdejší sovětský občan Jurij Borisov je nejdřív po rozpadu Sovětského svazu automaticky získal. Velmi rychle však o nové občanství zase přišel. Jeho chráněnec Paksas se po zvolení prezidentem změnil v Borisovasova protektora a loni v dubnu mu občanství neoprávněně vrátil. Litevský Ústavní soud již prohlásil, že prezident tímto aktem porušil ústavu, a Borisovas nyní čeká na vyhoštění.

Letecký inženýr a ruský rodák Jurijs Borisovas či spíše Jurij Borisov je prostřednictvím své firmy zapleten do nezákonného obchodu se zbraněmi v krizových oblastech. Konkrétně se jedná o ilegální vývoz zbraní a vrtulníků přes Litvu do Súdánu, na který je uvaleno zbrojní embargo OSN.

Jeho firma Avia-Baltika také krátce před svržením Saddáma Husajna chystala poměrně rozsáhlý obchod s jeho režimem. Z prohlášení litevské tajné služby není zřejmé, čeho se měl týkat. Ví se jen tolik, že měl probíhat přes Spojené arabské emiráty a že ho zhatil jen pád bagdádského režimu. Což je samozřejmě neppříjemné jak pro Borisovase, tak především pro prezidenta samotného.

Celá tato spletitá a vlastně neobvyklá aféra nutí k zamyšlení, co za viditelným zmanipulováním loňských prezidentských voleb v Litvě stojí. Jde jen o velkorysou korupční aféru ruského velkopodnikatele v Pobaltí, nebo Jurij Borisov plní vůli Rusů mnohem významnějších a vytrvale se pokoušejících všemi legálními i nelegálními způsoby proniknout do regionu, který je pro ně pro rozpadu Sovětského svazu mnohem ztracenější, než území kterékoli jiné postsovětské republiky? Druhá eventualita se v tuto chvíli jeví jako mnohem pravděpodobnější.

Litva je ze všech tří pobaltských republik, které se 1. května stanou součástí EU, vůči Rusku viditelně nejsnášenlivější. Na rozdíl od Estonska a Lotyšska tu domácí Litevci tvoří přes 80 procent populace a ruský živel mezi obyvatelstvem není chápán jako bezprostřední nebezpečí. Prosazování ruských zájmů v Litvě je proto snazší než podobné pokusy v obou sousedních zemích. Právě Moskvě se proto nemohla zamlouvat představa, že v prezidentském paláci ve Vilniusu opět zasedne navrátilec z Nového světa, proamericky orientovaný Valdas Adamkus. Bývalý sovětský mistr světa v letecké akrobacii a člověk ovládaný ruskými velkopodnikatelskými kruhy byl pro Kreml typ jistě mnohem přijatelnější.

V tuto chvíli se předpokládá, že litevský impeachment skončí někdy na rozhraní dubna a května. Již v tuto chvíli je ale téměř jasné, že Paksas bude muset svůj prezidentský post opustit. Stejně jasné a snad i tragikomické je, že pokud by se v předčasných prezidentských volbách o úřad hlavy státu ucházel znovu, s velkou pravděpodobností by se do funkce vrátil. Chudý litevský venkov, po němž Paksas létal v Borisovasově vrtulníku, je v zajetí stejných sovětských resentimentů jako venkov ruský. Jak se zdá, ani pro Pobaltí sovětská epocha ještě tak docela neskončila.