V Kyjevě to vypadá, jako by válka skoro nebyla. Osvobozená města se ale k běžnému životu ještě nevrátila, popisuje Ambrožová z Diakonie
Na pozadí probíhající ukrajinské ofenzivy Rusko stále ostřeluje tamní města. Například v noci na čtvrtek zaútočilo na Kryvyj Rih. Rakety dopadají i na Chersonskou oblast, kde byli zraněni dva dobrovolníci. Rusko se tak podle analytiků snaží mimo jiné vázat kapacity protivzdušných sil na ochranu měst, které pak nemůže ukrajinská armáda maximálně využít při ofenzivě.
Přestože na hlavní město Kyjev útočí ruské rakety a drony, na první pohled to podle Kristiny Ambrožové, ředitelky humanitárního střediska Diakonie, která se v pondělí vrátila z Ukrajiny, poznat není.
Čtěte také
„Kyjev živě svým životem, jsou otevřené obchody, lidé chodí do práce, večer jsou otevřené restaurace i kluby. Na první pohled tak Kyjev působí jako normální velkoměsto, což je na jednu stranu velmi dobré, protože tím ukrajinská společnost dává najevo, že chce žít dál.“
„Na druhou stranu to možná pro někoho může být trochu matoucí, protože pak pro lidi v Kyjevě a dál na západě Ukrajiny už to třeba vypadá tak, jako kdyby válka skoro nebyla,“ uvádí.
Nerada by ale vzbudila dojem, že se v Kyjevě nic neděje. „I tam jsou poplachy hlášeny skoro každý den, jsou hlášeny v noci. Takže pro lidi, kteří výrazně chtějí dodržovat bezpečnost, je ta situace stále velmi složitá.“
Běžní občané už tam prý ale většinou na každodenní poplachy nereagují tak urgentně jako na začátku války. „Chodívají se schovat až v momentě, kdy je to nebezpečí někde hodně blízko nich.“
Situace na východě
S Diakonií se pak Ambrožová posouvala více na východ do Charkova. „Přijížděli jsme tam až později večer, a tím pádem jsme výrazně vnímali to, jak je město večer úplně zhaslé, existují tam přísná bezpečnostní opatření právě pro noční provoz. A i přes den je ten provoz v Charkově slabší.“
Čtěte také
Ve městě jsou například omezenější pracovní příležitosti, lidé se ale během dne stále pohybují v ulicích. „Takže ani tam ta situace není tak úplně viditelná. Ale když jsme tam byli my, tak během jedné noci zazněly asi tři poplachy, takže to se člověk opravdu moc nevyspí. A to je něco, čemu ti občané čelí každý den.“
Úplně jiný život je pak prý ve městech, která byla dlouho okupovaná, jako je Kupjansk, Slavjansk nebo Izjum.
„Jsou velmi poničená bombardováním. Běžný život se tam v podstatě zastavil. Nejsou tam otevřené obchody, restaurace, lidé tam spoléhají na humanitární dávky a zároveň jsou ještě pořád ve velkém ohrožení života, kdy každý den proběhne nějaký útok z ruské strany.“
Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Tomáš Pavlíček.
Související
-
Český rozhlas přiveze do Prahy velká jména na prestižní konferenci o Ukrajině. Zahájí ji prezident
Součástí oslav 100 let rozhlasu bude 22. června také mezinárodní konference o roli médií během ruské agrese vůči Ukrajině.
-
Putina ukrajinská protiofenziva evidentně děsí, myslí si britský plukovník ve výslužbě
Vladimir Putin má panickou hrůzu z ukrajinské protiofenzivy. Nic o ní neví, ale je mu jasné, že jestli bude úspěšná, jsou jeho dny sečteny.
-
Alexandr Mitrofanov: Moskva už není v bezpečí. Co na to Rusové?
Ve dnech 17. a 18. května byl společnými silami Putinovy Rosgvardije a ruské pravoslavné církve proveden masivní oblet území Ruska, která jsou potenciálně ohrožena drony.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.