V Kyjevě to vypadá, jako by válka skoro nebyla. Osvobozená města se ale k běžnému životu ještě nevrátila, popisuje Ambrožová z Diakonie

15. červen 2023

Na pozadí probíhající ukrajinské ofenzivy Rusko stále ostřeluje tamní města. Například v noci na čtvrtek zaútočilo na Kryvyj Rih. Rakety dopadají i na Chersonskou oblast, kde byli zraněni dva dobrovolníci. Rusko se tak podle analytiků snaží mimo jiné vázat kapacity protivzdušných sil na ochranu měst, které pak nemůže ukrajinská armáda maximálně využít při ofenzivě.

Přestože na hlavní město Kyjev útočí ruské rakety a drony, na první pohled to podle Kristiny Ambrožové, ředitelky humanitárního střediska Diakonie, která se v pondělí vrátila z Ukrajiny, poznat není.

Čtěte také

„Kyjev živě svým životem, jsou otevřené obchody, lidé chodí do práce, večer jsou otevřené restaurace i kluby. Na první pohled tak Kyjev působí jako normální velkoměsto, což je na jednu stranu velmi dobré, protože tím ukrajinská společnost dává najevo, že chce žít dál.“

„Na druhou stranu to možná pro někoho může být trochu matoucí, protože pak pro lidi v Kyjevě a dál na západě Ukrajiny už to třeba vypadá tak, jako kdyby válka skoro nebyla,“ uvádí.

Nerada by ale vzbudila dojem, že se v Kyjevě nic neděje. „I tam jsou poplachy hlášeny skoro každý den, jsou hlášeny v noci. Takže pro lidi, kteří výrazně chtějí dodržovat bezpečnost, je ta situace stále velmi složitá.“

Běžní občané už tam prý ale většinou na každodenní poplachy nereagují tak urgentně jako na začátku války. „Chodívají se schovat až v momentě, kdy je to nebezpečí někde hodně blízko nich.“

Situace na východě

S Diakonií se pak Ambrožová posouvala více na východ do Charkova. „Přijížděli jsme tam až později večer, a tím pádem jsme výrazně vnímali to, jak je město večer úplně zhaslé, existují tam přísná bezpečnostní opatření právě pro noční provoz. A i přes den je ten provoz v Charkově slabší.“

Čtěte také

Ve městě jsou například omezenější pracovní příležitosti, lidé se ale během dne stále pohybují v ulicích. „Takže ani tam ta situace není tak úplně viditelná. Ale když jsme tam byli my, tak během jedné noci zazněly asi tři poplachy, takže to se člověk opravdu moc nevyspí. A to je něco, čemu ti občané čelí každý den.“

Úplně jiný život je pak prý ve městech, která byla dlouho okupovaná, jako je Kupjansk, Slavjansk nebo Izjum.

„Jsou velmi poničená bombardováním. Běžný život se tam v podstatě zastavil. Nejsou tam otevřené obchody, restaurace, lidé tam spoléhají na humanitární dávky a zároveň jsou ještě pořád ve velkém ohrožení života, kdy každý den proběhne nějaký útok z ruské strany.“

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Tomáš Pavlíček.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.