V justici máme 60 procent žen. Ústavní soud ale zůstává mužskou institucí, kritizuje právnička

„Senát nemá být jenom jakýmsi přikyvovačem, naopak má kandidáty důsledně zpovídat. Zároveň jsem ale nenašla tolik věcných argumentů proti nominovaným,“ namítá ústavní právnička Marie Zámečníková s tím, že je na každém prezidentovi, jak si proces výběru nastaví.

Čtěte také

Petr Hartman: Prezident Petr Pavel uspěl v Senátu s trojicí kandidátů na ústavní soudce

Senátor Michael Canov (Starostové pro Liberecký kraj) například vytýkal soudkyni Daniele Zemanové, že není doktorkou práv, ale má jen magisterský titul. „Titul JUDr. na západ od našich hranic v podstatě nikdo nezná. Je to naše tradiční lpění na titulech, ale JUDr. z kandidáta nedělá lepšího právníka,“ doplňuje.

Ke schválení nových soudců prý došlo téměř na poslední chvíli, protože podle některých výkladů by jinak Ústavní soud neměl dostatek soudců, aby mohl rozhodovat v plenárních věcech.

Prezident také už brzy bude muset přijít s dalšími nominacemi, protože do srpna skončí tři ústavní soudci včetně předsedy Pavla Rychetského a v příštím roce další čtyři. Jak Zámečníková vysvětluje, je to dáno tím, že i u prvního Ústavního soudu byli soudci jmenováni prezidentem Václavem Havlem najednou. Každý prezident sloužící dvě funkční období tak má možnost nominovat téměř celý Ústavní soud.

Mužská záležitost

Zámečníková podotýká, že se prezident pro první volbu z časových důvodů snažil vybrat neoddiskutovatelné osobnosti, u kterých nejsou pochybnosti o jejich erudici, v budoucnu se ve výběru můžou objevit i méně známí, přesto kvalitní kandidáti a kandidátky.

Čtěte také

Petr Hartman: Česká republika bude mít i nadále pouze jednu ústavní soudkyni

Pozastavuje se přitom nad tím, že Ústavní soud i po zvolení Daniely Zemanové zůstává převážně mužskou institucí. „Považuji to za velmi závažné. Představte si opačnou situaci, kdy bychom měli 14 žen a jednoho muže. Mám trošku nadneseně řečeno pocit, že to už by se možná zapalovaly barikády,“ upozorňuje.

I na Ústavním soudu se tak prý projevuje širší společenský problém, že pro ženy je těžší prosadit se do vyšších pozic z čistě lidských důvodů, kdy právě ony primárně pečují o děti či staré rodiče. „V justici máme snad 60 procent žen, ale většina sedí na okresních soudech a nikdy se nedostanou tak jednoduše nahoru jako muži,“ popisuje.

„Je třeba si uvědomit, proč tam ty ženy chceme. Ne proto, abychom tam měli ženy, ale protože potřebujeme mít co nejrůznorodější sbor, aby diskuse nad jednotlivými podáními byla co nejširší. Výsledek je pak záležitost konsensu pléna nebo jednotlivých senátů, ale mám za to, že k diskusi přispěje, když hlasitěji uslyšíme životní zkušenosti a právní vhled žen,“ zdůrazňuje Zámečníková.

Jaké kauzy bude v nejbližší době Ústavní soud řešit? A není třetí komorou Parlamentu? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.