Petr Hartman: Prezident Petr Pavel uspěl v Senátu s trojicí kandidátů na ústavní soudce
Tajná volba vysvětlení nepotřebuje, prohlásila senátorka Daniela Kovářová. Reagovala tak na výrok prezidenta republiky Petra Pavla. Ten v horní parlamentní komoře požádal o sdělení konkrétních výtek vůči případně neúspěšným uchazečům o funkce ústavního soudce. Chtěl by se poučit, aby do budoucna navrhoval kandidáty, kteří by měli šanci uspět.
Tajná volba tentokrát vysvětlení skutečně nepotřebuje, dala by se zopakovat slova Daniely Kovářové. Většina senátorek a senátorů v ní totiž podpořila všechny tři navržené kandidáty. Hlava státu tudíž zaznamenala dílčí úspěch a nemusí usilovně přemýšlet o tom, co měla udělat lépe.
Čtěte také
Ti, kteří někoho z tria Josef Baxa, Jan Wintr a Daniela Zemanová nepodpořili, nejsou nuceni nic vysvětlovat. Nemuseli by to dělat ani v případě, kdyby zmiňovaní adepti v Senátu neprošli. Tajná volba by měla skutečně zajistit svobodné rozhodování. Její aktéři mají tudíž na anonymitu nárok. Zároveň by výsledek tajné volby měl být srozumitelný. Nejenom dotčení by měli mít možnost pochopit, proč se tak stalo.
Neznamená to, že by konkrétní senátorky a senátoři museli verdikt obšírně vysvětlovat a sami se obhajovat. Jde spíše o obecný komentář, proč většina dospěla ke konečnému výsledku. Mimo jiné to zužuje prostor pro nejrůznější dohady a spekulace.
Příklady z minulosti
V případě výběru nových ústavních soudců se u konkrétních jmen objevily výhrady. Není to nic výjimečného. Senát je spoluodpovědný za personální obsazení Ústavního soudu. Bez jeho souhlasu prezident nikoho jmenovat nemůže.
Čtěte také
V horní parlamentní komoře sedí výrazné osobnosti, které mají odlišnou představu o fungování Ústavního soudu. Nedalo se tudíž čekat, že by všichni navržení kandidáti získali stoprocentní podporu. Výsledek hlasování jasně ukázal, že tomu tak není. Zároveň se potvrdilo, že stanovisko jednoho senátního výboru automaticky neznamená stejný postoj Senátu jako celku.
Ústavní soud bude doplněn o tři nová jména. Další by měla následovat. Prezident republiky učinil první zkušenost s komunikací se Senátem v této věci. Do budoucna se mu bude hodit. Pokud si ji Petr Pavel správně vyhodnotí, má velkou šanci doplňovat tuto instituci tak, aby neohrozil její hladký chod.
Měla by to být samozřejmost. Příklady z minulosti však dokazují, že zdaleka ne vždy tomu tak bylo. Naopak řada křesel soudců zůstávala dlouho prázdná. Byť tajná volba vysvětlení nepotřebuje, dalo se z minulých neúspěchů prezidentů vyvodit, proč tomu tak bylo.
Jejich komunikace s horní parlamentní komorou vázla, proto většina senátorek a senátorů považovala některé navržené kandidáty za nepřijatelné.
V případě Josefa Baxy, Jana Wintra a Daniely Zemanové se ukázalo, že nepřijatelní byli tentokrát pro menšinu. Proto se souhlasem Senátu a po jmenování prezidentem republiky rozšíří na deset let sbor ústavních soudců.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
