Radko Kubičko: Senátoři si užívají svou nejviditelnější pravomoc
Ze tří kandidátů na ústavní soudce odmítl ústavně-právní výbor Senátu dva. Stalo se tak v tajné volbě, takže není úplně jasné, co senátoři vlastně přesně měli proti bývalému předsedovi Nejvyššího správního soudu Josefu Baxovi a bývalé předsedkyni Soudcovské unie Daniele Zemanové. Prošel jen profesor Jan Wintr z Katedry teorie práva Univerzity Karlovy. Definitivní rozhodnutí je samozřejmě na všech senátorech.
A je velmi pravděpodobné, že při konečném hlasování mohou projít všichni kandidáti, které vybral prezident Petr Pavel. Nebude se tak opakovat praxe z doby prezidenta bývalého, kterému Senát pravidelně nominace vracel. Nyní se mohlo zdát, že vztahy budou vstřícnější, přesto přišlo z Malé Strany varování. Co si z něho ale má odnést prezident i veřejnost?
Čtěte také
Především je třeba říci, že jmenovat ústavní soudce je výhradní pravomocí prezidenta republiky podle Ústavy. Podle příslušného zákona si k tomu musí vyžádat souhlas Senátu. Z toho vyplývá, že příslušní kandidáti jsou skutečně jeho kandidáty a Senát s nimi může vyslovit souhlas nebo nesouhlas. Není to tak, že obě ústavní instituce moci výkonné a zákonodárné jmenují soudce Ústavního soudu společně.
Senát by měl tak prezidentovy nominace respektovat a spíše jen prověřit jejich integritu, odbornost a kompetentnost k funkci. Může se samozřejmě zajímat obecně i o jejich světonázor, ale ten by rozhodně neměl být rozhodující.
Prezidentova zodpovědnost
Čtěte také
Místo toho ale vidíme, že někteří senátoři si opravdu myslí, že jmenovat ústavní soudce je i jejich pravomoc.
Někteří, jim naklonění odborníci, si dokonce myslí, že by bylo dobré, kdyby byly pravomoci rozděleny tak, že některé soudce by jmenoval prezident a některé sám Senát, aby nedocházelo k pnutí. Systém pojistek a rovnovah, který je tu uplatněn a který patří k moderním demokraciím, by tu neměl být uplatněn, když stejně nefunguje.
Je možné mít jisté pochopení pro senátory, kterým jinak jsou jejich pravomoci značně umenšeny, proti třeba kolegům poslancům z druhé komory. A toto své právo, tedy udělit nebo neudělit prezidentovi souhlas k jmenování ústavních soudců, si velmi užívají, protože je velmi závažné a viditelné. Jenže to neznamená, že vybírají své zástupce do Ústavního soudu.
Čtěte také
O tom by svědčil způsob, kterým výbor kandidáty lustroval. Senátoři se jich ptali, jak by rozhodovali ve zcela konkrétních kauzách, a ještě se tím veřejně chlubili a vyjadřovali k tomu stanovisko ze svého ideového pohledu. To ale není jejich úkolem.
Stejně tak je možné mít pochopení, že senátoři jsou voleni většinovým systémem a svou legitimitu považují za nepřehlédnutelnou, stejně jako svou váhu ve vztahu k nějaké disciplíně.
Přitom prezident Petr Pavel vybíral své kandidáty opravdu pečlivě, až se zdálo, že spíše než svou nominaci organizuje jakési výběrové řízení, na které se může vymluvit, přestože odpovědnost by měla být jen a jen na něm.
Dopředu také naznačil, že by Josef Baxa mohl být příštím předsedou Ústavního soudu, což už je jeho výhradní pravomoc, koho jmenuje. Je tedy možné, že právě tomu chtějí senátoři z výboru zabránit.
Ani to ale není jejich kompetence. Naopak jejich zodpovědností bude, pokud odmítnuté kandidáty opravdu neodsouhlasí, že Ústavní soud nebude kompletní a jeho rozhodnutí mohou mít menší neformální váhu.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
