V Indii ve velkém spalují ojeté pneumatiky ze Západu

Popisuje to agentura Reuters ve své reportáži z místa.

Ještě nedávno byl Nábípúr, ležící 110 kilometrů jižně od metropole Dillí, poklidnou severoindickou zemědělskou obcí. Dnes se na jeho okrajích nachází nejméně deset pecí. Spalováním pneumatik vznikají procesem takzvané pyrolýzy nepříliš kvalitní pohonné hmoty.

Čtěte také

Ondřej Neff: Anonymní prezident na nějaké pláži

Čtěte také

Polsko vrací do Británie tuny nelegálního odpadu. Dovoz západních plastů odmítají i asijské země

Rušný a pro životní prostředí devastující provoz sem přinesl globální byznys s odpady, který se za posledních pět let zdvojnásobil. Podle údajů OSN odpadky míří nejvíce do Indie a Malajsie. Na špici exportérů jsou Velká Británie, Itálie a Spojené státy.

Největším odběratelem ojetých pneumatik je naopak Indie. Ročně doveze 32 procent celosvětově obchodovaných odpadových hmot. A je pravda, že mnoho ojetých a zničených gum se recykluje způsobem, který vyhovuje emisním normám.

Co se ale zmíněné pyrolýzy týče, ta spadá do polooficiálního byznysu, o jehož škodlivosti není pochyb. Letos v květnu došlo právě při těchto nezákonných aktivitách k masové otravě obyvatel v Malajsii. OSN varuje, že místa, kde k likvidaci pneumatik dochází, jsou beznadějně znečištěna.

Jenomže pro vyspělé země je podle Reuters pořád ještě levnější gumy vyvézt, než je náročně recyklovat doma. V roce 2018 tak byznys s odpadovou gumou dosáhl objemu dvou milionů tun. To odpovídá dvěma stům milionů pneumatik.

Za stávající stav mohou i levné čínské pyrolytické pece, nedostatek regulací a zvýšená indická poptávka po palivu vzniklém pyrolýzou. Podle Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů totiž pneumatika není definována jako nebezpečná odpadová surovina.

Pokud se tedy proti dovozu gum nepostaví země importu, neexistují pro jejich transport prakticky žádná omezení. Ve většině zemí, včetně USA a Číny, si poradí s pneumatikami sami. Zakopávají je do země, anebo recyklují na palivo pro cementárny a papírny.

Levné, ale nešetrné

Stoupenci pyrolýzy tvrdí, že jde o levnou likvidaci odpadu. Problém je v tom, že drtivá většina pneumatik obsahuje řadu škodlivých sloučenin. Přírodní kaučuk coby ideální výrobní surovina je příliš drahý a na jeho likvidaci vydělat nelze.

Čtěte také

Číňané se učí recyklovat. Kdo netřídí, tomu hrozí pokuta i konec odvozu odpadu

Špičkové spalovny stojí desítky milionů dolarů, zatímco čínská pec na pyrolýzu přijde na 30 tisíc dolarů. Audit indických úřadů letos v červenci zjistil, že v zemi je 637 spaloven, z nichž 270 nesplňuje hygienické a bezpečnostní normy. Reuters vypočítává, že sto šestnáct provozoven už nechaly úřady zavřít.

Audit také konstatoval, že provoz většiny spaloven ohrožuje zdraví zaměstnanců a fatálně devastuje okolí. Indické ministerstvo průmyslu navíc tvrdí, že v zemi působí stovky neregistrovaných pirátských spaloven. Ty rostly v uplynulé dekádě jako houby po dešti také v malajsijském státě Johor. Levné palivo z pneumatik se totiž hodí do lodních motorů.

Reportér agentury Reuters se dostal do spalovny ve vesnici Kulaj. Objevil tam bangladéšské imigranty, jak v otřesných podmínkách spalují v čínských pecích pneumatiky z Austrálie a Singapuru.

Země vývozu se v poslední době chytají za nos. Austrálie coby největší vývozce ojetých gum prý chystá úplný zákaz exportu, ovšem datum zatím nestanovila. I v Indii se environmentalisté snaží spalovny potírat. Zdůrazňují, že krátkodobě působí ekzémy a plicní infekce, dlouhodobě však zvyšují riziko infarktů a rakoviny plic.  Emise obsahují dioxiny, siřičitany a některé kovy včetně rtuti a arzenu.

Vývoz je snadný

Mnohé z pneumatik hořících v Nábípúru pocházejí z Velké Británie. Ta jich v roce 2018 vyvezla 263 tisíc tun, což je 13 procent globálního vývozu opotřebovaných gum. Zatímco evropské normy vyžadují domácí recyklaci, v Británii podobná opatření neplatí. Získat licenci k vývozu je tak velmi snadné.

Čtěte také

Evropská komise chce zakázat nebo omezit plastový odpad

Britské ministerstvo životního prostředí sice tvrdí, že Basilejskou konvenci dodržuje, přiznává ale, že v oblasti vývozu pneumatik má co dohánět. Jakmile jsou gumy v Indii, rozeberou si je jednotlivé spalovny, obchodující s levným palivem. Problém je natolik rozsáhlý, že Indie zvažuje úplný zákaz pirátsky prováděné pyrolýzy. Soud má rozhodnout v lednu.

Přitom ještě před šesti lety nebyla v Nábípúru jediná spalovna. Teď jich tam je deset a většinou hoří jen v noci. Reportér Reuters okolo pecí viděl spousty pneumatik s nápisy Made in Germany a Made in USA. Vesničané si stěžovali na potíže s dýcháním a infekcemi očí a krku. Zemědělci také reportérovi ukázali, jak moc je tam půda prosycená mastnými sazemi.

„Ani jedna ze spalovaných pneumatik přitom nepochází z Indie. Cizinci to chtějí mít doma čisté, a tak nám házejí svůj odpad doslova na hlavu,“ cituje Reuters místního podnikatele Šivu Čaudhrího.