Číňané se učí recyklovat. Kdo netřídí, tomu hrozí pokuta i konec odvozu odpadu

7. červenec 2019

V čínské Šanghaji jsou dnes hlavním tématem dne odpadky. Obyvatelé města i místní podniky začali v pondělí třídit odpad a ten recyklovatelný odkládat do speciálních popelnic, popisuje sloupkař agentury Bloomberg Adam Minter.

Nejde přitom o snadný úkol. Šanghaj vyprodukuje přes devět milionů metrických tun odpadu ročně, a přitom nemá stejně jako všechna ostatní města a vesnice v Číně ani základní městský systém recyklace.

Čína není jediná. Lidstvo je podle loňské studie Světové banky na nejlepší cestě produkovat odpad více než dvakrát rychlejším tempem, než jakým bude do roku 2050 přibývat obyvatel.

Většinou tomu tak bude v rozvojových zemích. Zásadní roli při zvládání světového odpadu a minimalizaci následků pro životní prostředí bude hrát to, zda se jim podaří, či nepodaří zavést oficiální recyklační systém. Jako první tuto zkoušku podstoupí právě Čína.

Ve většině zemí světa je hybnou sílou recyklace zisk, a ne obavy o životní prostředí. V Číně shromažďování odpadků většinou provádějí soukromí sběrači.

Je to nepříjemná práce, ale velmi účinná. Například v Nan-ťingu, kde žije devět milionů obyvatel, sběrači už v roce 2015 shromažďovali až 80 % veškerého recyklovatelného odpadu města, který vážil půl milionu metrických tun.

Peking před olympiádou v roce 2008 statisíce sběračů odpadu z města vykázal, ale brzy zjistil, že bez nich se odpadky hromadí. Městská radnice proto ještě před začátkem olympijských her sběrače zase potichu povolala zpět. Jak ale země bohatnou, sbírání odpadků je stále méně lákavé povolání.

Většina neví, jak třídit

Čínská vláda tento problém předvídala už v roce 2000 a vybrala osm měst, včetně Šanghaje, kde zahájila pilotní program městské recyklace. Akce skončila katastrofou. Města neměla potřebné vybavení ani budovy k recyklaci a obyvatelé měst postrádali motivaci k třídění odpadu – nikdo jim nevysvětlil, jak je to důležité.

Logo

Tato neinformovanost přetrvává dodnes. Jeden loňský průzkum, do něhož se zapojilo 3 600 respondentů, ukázal, že skoro tři čtvrtiny dotázaných netuší, jak mají odpad třídit. Teď to však vláda zkouší znovu.

Všemocná Státní rada, která v Číně o všem rozhoduje, oznámila plán podpory třídění odpadu v největších čínských městech už v roce 2017. Konkrétní detaily nechala na jejich představitelích a některá města v posledních dvou letech zahájila drobné pilotní programy.

Program v Šanghaji je nejviditelnější a nejrozsáhlejší recyklační iniciativou, jaká se kdy v Číně objevila. Obyvatelé mají třídit odpad ve čtyřech kategoriích, které tvoří zbytky jídla, recyklovatelné věci, nebezpečný odpad jako baterie nebo žárovky a „zbylý odpad“, kam patří všechno od smetí z podlahy až po keramiku.

Začátek cesty

Důležité je, že šanghajský systém je veřejný a obsahuje i tresty. Obyvatelé smějí vynášet odpadky jen v určitých hodinách, takže si sousedé všímají, kdo třídí správně a kdo ne. Lidé musí vysypávat zbytky jídla do veřejných popelnic bez odpadkových pytlů, aby všichni viděli, co druzí vyhazují.

Kdo netřídí, tomu hrozí pokuta až do výše 200 jüanů, v přepočtu třiceti dolarů. A představitelé města varují, že jestli lidé nebudou pravidla dodržovat, přestanou celým blokům vyvážet odpadky.

Šanghaj řadu týdnů využívala všech možných propagandistických nástrojů, aby lidem vysvětlila, jak a proč mají recyklovat, od sociálních sítí až po celostátní noviny. Recyklační program je teď populární zejména u mladých lidí, i když se obávají, že bude „časově náročný“.

Bude však třeba ještě víc. Šanghaj a další čínská města musí vybudovat infrastrukturu, která bude vytříděný odpad zpracovávat. Potřebují také popelářské vozy, velké recyklační továrny, ekologické spalování a kompostárny na organický odpad.

Obrovský pokrok však už teď představuje to, že obyvatelé Šanghaje o odpadu přemýšlejí a diskutují na sociálních sítích. Plyne z toho poučení i pro další rozvojové země. Jestli má svět své hromady odpadků vyčistit, mohl by se nový program v Šanghaji stát příkladem, poznamenává Adam Minter.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.