Řekové jsou k lhostejní životnímu prostředí, pobřeží zaplavují hory odpadků

Portál se v reportáži věnuje právě rostoucímu zájmu Řeků o ochranu životního prostředí a také důležitosti moře pro hospodářství země.

V Epanomi, pobřežním městě nedaleko Soluně, je jeden z prvních jarních dnů. Na místní čtyři kilometry dlouhé písečné pláži Potamos se zatím prochází jen několik málo turistů, v létě jich sem ale zavítají statisíce. A zanechají po sobě haldy odpadků. Ale nejen tady – igelitové sáčky, plastové kelímky, plechovky a nedopalky jsou problémem prakticky pro celé řecké pobřeží.

Plastové znečištění nezná hranic, varují odborníci

• Upravit
• Smazat

Spojené národy o plastovém znečištění Země mluví jako o největší ekologické hrozbě. Přestože se do boje s ním pustilo už šedesát zemí světa, stále to nestačí. Plastové mikročástice byly objeveny i na takových místech, jako je Mariánský příkop nebo Antarktida.

„Teď na jaře to ještě jde. Ale když přijdete v létě, odpadkům se neubráníte,“ stěžuje si jeden rybář z Epanomi. Mnozí Řekové se však s takovým stavem nechtějí smířit a po celé zemi organizují úklidové akce. Například na pláži Potamos se o prvním jarním víkendu sešla asi padesátka lidí. „Stát a obce se o odpadky vůbec nestarají. Je tady málo košů, a navíc se nevyvážejí dostatečně často,“ vypráví žena, která přišla pomoci i se svými dětmi.

Je patrné, že v Řecku se o životní prostředí začíná zajímat stále více lidí, píše Deutsche Welle. Jde o vyjádření trendu, který se mimo jiné šíří i na sociálních sítích, kde se pod nejrůznějšími hashtagy šíří příběhy lidí a jejich zájem o boj s odpadky. Například Marios a Kristina Bacharisovi takto organizují úklid v Epanomi.

I když se Marios narodil a vyrostl v Berlíně, poslední dva roky žije se svou ženou a dětmi v Soluni. Řecko je jeho srdeční záležitostí, a proto mu je líto, že místním chybí povědomí o ochraně životního prostředí. „Řada z nich je pohodlná. Myslím, že mnozí jen čekají na stát a nejsou připravení dělat něco sami za sebe. Místní chtějí mít hezky především u sebe doma. Co je mimo, to chápou jako starost obce,“ myslí si mladý muž.

Trochu odpadu nevadí

Pro Bacharisovi je řecká národní hrdost a zároveň lhostejnost k životnímu prostředí těžko pochopitelná. Řekové svou přírodu přece milují! Proto pro manželský pár zůstává otázkou, jak je možné, že statisíce lidí vyjdou do ulic kvůli sporu o jméno se sousední zemí – dnes už Severní Makedonií – k úklidu pláže se jich ale sejde sotva sto. To je také důvod, proč Marios a Kristina mají radost z toho, že jejich nadšení sdílí stále větší počet lidí.

Vajgly se stávají globálním problémem. Otravují oceány, hynou kvůli nim ryby

• Upravit
• Smazat

S filtrem je cigareta bezpečnější - to je další klamavý hoax, který se šíří po internetu. Navazuje na desítky let stará nepodložená tvrzení. Filtr totiž zachycuje zlomové množství škodlivin způsobené hořením cigaret. Navíc představuje velkou zátěž pro životní prostředí. „Je to toxický odpad, který zamořuje přírodu, především vodu v moři,” říká profesorka Eva Králíková.

Ioannis Giovos, pracovník soluňské organizace na ochranu moře iSea, trend rozhodně vítá. „Nejde přitom jen o ochranu životního prostředí, ale také o převzetí vlastní iniciativy. V Řecku historicky klademe veškerou odpovědnost na stát. Pokud chceme věci zlepšovat, musí se tento přístup změnit,“ apeluje Giovos.

Jeho kolega Nikos Dumpas také nabízí pohled na řeckou mentalitu. „Místní lidé moře milují, ale je pro ně něčím samozřejmým. A to, že se mohou koupat v čisté vodě, rovněž považují za samozřejmost,“ vysvětluje muž. Jak dodává, odpadky ale lidé nechávají na plážích a dál už se nestarají. To je důvod, proč organizace iSea pořádá vzdělávací programy především pro mladé lidi, u nichž se snaží zvýšit citlivost ke znečišťování životního prostředí.

Přesto, že jsou odpadky významným problémem, je kvalita mořské vody u řeckých břehů v širším srovnání kvalitní. Podle Giovose tomu napomohla i evropská legislativa. „Nicméně mentalitu lidí se tak lehce změnit nepodaří. V Řecku panuje názor, že trocha odpadu přece nic nezpůsobí. Lidé zkrátka vlastní odpovědnost přesouvají na stát a firmy. Změnit takové smýšlení bude běh na dlouhou trať,“ soudí Ioannis Giovos.

Jak lépe využít moře

Větší ochranu moří si přeje také Stella Kyveluová, profesorka ekonomie z Aténské univerzity zabývající se mořským hospodářstvím. Podporuje strategii Evropské komise s názvem Modrý růst, jež si od roku 2012 klade za cíl udržitelným způsobem zvyšovat ekonomický potenciál evropských moří.

Není bioplast jako bioplast. Předpona „bio“ nutně neznačí rozložitelnost v přírodě, vysvětluje chemik

• Upravit
• Smazat

V současné době existuje na 300 druhů bioplastů. Tento pojem ale může vzbuzovat někdy falešnou představu, že jde o ekologický a v přírodě snadno odbouratelný materiál.

Podle akademičky musí být Řecko v inovacích a udržitelnosti ohledně moře zemí udávající krok – vždyť délka jeho pobřeží přesahuje 16 tisíc kilometrů. „Pro Řecko bude námořní územní plánování stále důležitější, protože přímo souvisí s rozvojem a konkurenceschopností důležitých hospodářských sektorů, ať už jde o využívání surovin, podmořské kabely nebo vedení produktovodů, a to nejen pro samotné Řecko, ale pro celou Unii,“ vysvětluje Kyveluová.

K tomu se podle ní přidává výstavba letovisek nebo těžba nerostného bohatství. Například v okolí Kypru se předpokládají zásoby zemního plynu. „Plynovod z kyperského pobřeží přes Jónské moře až do evropského vnitrozemí by pro Evropu znamenal konec závislosti na Rusku,“ myslí si profesorka ekonomie.

K zajištění toho všeho je nicméně zapotřebí efektivní námořní územní plánování. Management ale mnohdy selhává kvůli špatné spolupráci úřadů. V konfliktu proti sobě stojí ministerstva a zájmové skupiny. Přitom moře podle Kyveluové představuje výzvu nad rámec národních zájmů, a to například s ohledem na přetrvávající konflikty s Tureckem.

„Jde o společnou odpovědnost v oblasti politické, hospodářské i ekologické. Moře nás spojuje, ale zároveň rozděluje. Vytváří synergie a zároveň konflikty,“ uzavírá odbornice.