V Chile trénuje hledač života na Marsu

8. únor 2006

Dobrodruh cestující po chilské poušti Atacama by mohl zažít neobvyklé setkání: z vysokohorské pláně, která je považována za jedno z nejnehostinnějších míst této planety, by mu vyjel vstříc robot pohybující se na čtyřech kolech z bicyklu a vybavený kamerou i dalšími čidly.

Stroj se jmenuje Zoe a zkonstruoval ho tým odborníků z Carnegie Mellon University vedený kybernetikem Davidem Wettergreenem. Smyslem jeho existence není nic menšího než zjistit, jestli jsme ve vesmíru sami - má totiž jednou hledat na Marsu organické molekuly a případně i živé mikroorganismy.

Rover Zoe je dlouhý necelé dva metry, váží asi dva metráky a odborníci z Carnegie Mellon University strávili jeho stavbou 18 měsíců. Jde o ověřovací stroj poměrně jednoduché konstrukce, který má předběžně zjistit správnost nastoupené cesty, především schopnost pohybovat se terénem. Proto je pouhých několik desítek metrů odtud kabina, v níž dva odborníci ukrytí před zničujícím sluncem se na obrazovkách svých notebooků dívají na svět pohledem robota. Jsou připraveni mu přijít na pomoc, kdykoliv by se dostal do potíží - což se zatím stává docela často.

V tomto terénu budou po roce 2016 "potomci" Zoe na Marsu zjišťovat přítomnost organických molekul

Ve skutečnosti je to jen první část úkolu, který spolufinancuje americká kosmická agentura NASA. V další etapě bude stroj pod kontrolou týmu biologů a geologů sedících v tisíce kilometrů vzdáleném Pittsburghu plnit vědecké úkoly. Tím nejdůležitějším je hledání organických látek a mikroorganismů v půdě. Proto je na spodní straně jeho rámu připevněn zdroj světla určitých vlnových délek, které způsobuje fluorescenci některých organických sloučenin. Speciální kamera toto světélkování zachytí a ukáže na snímku.

Vysokohorská poušť Atacama byla vybrána pro podobnost s rudou planetou - dešťové srážky ani za deset let nevydají víc než na pár milimetrů, teploty kolísají v rozmezí desítek stupňů denně a povrch bombarduje ultrafialové záření. Nejde o první zařízení tohoto druhu, které zde odborníci z Carnegie Mellon University testují; roku 2000 zde jejich robot Nomad zčásti samostatně ujel 215 kilometrů a způsobil vědcům překvapení objevem zkamenělin dávno vyhynulých řas, které tu nikdo nečekal. Nomad však vážil více než půl tuny a pro cestu na Mars tedy měl pěkných pár kilo nad váhu. Navíc nebyl vybaven zařízením pro hledání organických molekul. Počítá se s ním ale pro výzkum Antarktidy.

Nomad

Jeho potomek Zoe se stroji pro rudou planetu blíží víc, i on však ještě bude muset podstoupit vydatné odlehčení a zmenšení. Jestliže v testech uspěje, měl by se jeho sofistikovanější následovník vydat do vesmíru okolo roku 2016 na misi, která by při troše štěstí mohla odpovědět na otázku, jestli na Marsu je (nebo alespoň v minulosti byl) primitivní život.

autor: Jan Novák
Spustit audio

Více z pořadu