V Česku má hodně lidí „papír“, že umí první pomoc. V krizi by to ale nedali, říká lektor zážitkových kurzů Koudela

10. červenec 2024

„V první pomoci nejsou nejhorší mýty, jak se vyndává zapadlý jazyk nebo co máte udělat s někým, kdo je v bezvědomí. Nejnebezpečnější jsou ty, jak se má učit první pomoc. A když takový kurz absolvujete, tak jediné, co dostanete, je falešný pocit, že už ji umíte,“ říká lektor a zakladatel PrPom Zážitkové kurzy první pomoci Ondřej Koudela.

„Právě tyto mýty o učení nám stojí v cestě v tom, abychom ze sebe udělali společnost, kde, když má jeden zdravotní problém, druhý ví, co má dělat a pomůže mu až do příjezdu záchranky. A tam teď jako společnost určitě nejsme,“ dodává v pořadu Hovory.

Čtěte také

Aby byl kurz první pomoci skutečně efektivní, měl by trvat minimálně šest hodin, aby si lidé vyzkoušeli, jak se zachovat v různých situacích, zdůrazňuje.

Také bych chtěl, aby tam vždy byl navíc lektor, který je schopný postarat se i o krizového účastníka. Přál bych si, aby stejně probíhaly kurzy v autoškolách, ve firmách, ve školách,“ pokračuje.

„Po světě chodí strašně moc lidí, kteří sice mají papír, že se naučili první pomoc, ale není to pravda. Je to jenom papír a reálná kompetence jim nebyla doručena.“

Rukavice a hlava na svém místě

Nezákladnějším pomocníkem každého zachránce poskytujícího první pomoc jsou podle lektora překvapivě rukavice. 

Čtěte také

„To je ten nejzákladnější pomocník, který člověku pomůže uspět v situaci, kdy dává první pomoc – ale není to ten nejdůležitější. Nejvíc potřebujete svou hlavu, sebejistotu, povědomí a schopnost pracovat s vlastním stresem – a až pak své ruce.“

„Pak tedy ještě mobil, aby člověk zavolal záchranku, a v tom mobilu nejlíp nainstalovanou aplikaci Záchranka,“ dodává.

Jak může intenzivní zážitek simulující situaci, kdy jde o život, podpořit naši sebejistotu? Kde má naše společnost rezervy? Odpovědi nabízí Hovory Markéty Vozkové, vysíláme v repríze.

autoři: Markéta Vozková , lup
Spustit audio

Související