První pomoc? Ideální jsou při jejím poskytování prostitutky a děti, uvádí lékař Marek Dvořák
„Těžko můžu říct, že mě případy už nestresují. Na to jsem opatrný. Snažím se působit jako profesionál, odvést práci nejlépe a nechci spadnout do rutiny. Ale tepovou frekvenci už mi to nezrychluje tak jako na začátku,“ říká Marek Dvořák. Je třeba provádět u zraněných vždy umělé dýchání? Měly by děti umět poskytnout první pomoc? A proč jsou nejlepšími záchranáři děti a prostitutky? Jak a kdy začít s resuscitací?
Lidé, kteří volají na linku 155 třeba při dopravní nehodě, bývají různí. „Někteří jsou klidní, jasně popíšou situaci a komunikují s operátorkou. Jiní hystericky volají, ať přijede teď hned záchranka a nejsou schopni ani udat adresu,“ vypráví Marek Dvořák.
S poskytováním první pomoci mají lidé většinou problém. „Principem první pomoci je to, abyste člověka udrželi při životě, než přijede záchranka. Ve velkých městech to dokážeme do pěti až osmi minut. Je jen pár případů, kdy potřebujeme pomoc laika. To je třeba masivní krvácení,“ vysvětluje lékař urgentní medicíny.
Traduje se, že jsou dvě skupiny lidí, které poskytují nejlíp první pomoc. „To jsou prostitutky a děti. Ty první proto, že se nebojí lidského kontaktu. Děti proto, že jsou bezprostřední, nemají předsudky, poslouchají operátora, upřímně řeknou, co vidí, a nebojí se následků. Děti jsou ideální, na druhou stranu to pro ně může být psychicky náročné,“ upozorňuje Marek Dvořák.
„Happyendy, kdy opravdu bojujeme o lidský život a podaří se to, se ke mně dostávají skoro vždycky, protože se o osud našich pacientů zajímáme,“ uzavírá.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
