Uznání Luhanska a Doněcka může být jen další zamrzlý konflikt bez horké fáze války, doufá právník Šturma
„Je to určitě jednání, které není v souladu s mezinárodním právem. Vzhledem k tomu, že ho lze považovat za zasahování do vnitřních záležitostí jiného státu a narušování svrchovanosti a územní celistvosti jiného státu, respektive Ukrajiny,“ říká na Plusu vedoucí Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Pavel Šturma.
„To samozřejmě nevede k tomu, že by se tímto aktem z Doněcké lidové republiky nebo Luhanské lidové republiky staly skutečně schované státy. Jsou tam objektivní kritéria státnosti, a uznání ze strany mezinárodního práva nemá takový konstruktivní účinky,“ dodává právník.
V zamrzlé podobě to tak může fungovat řadu let – aniž by to nutně muselo přerůst v nějakou horkou fázi války.
Pavel Šturma
Kromě Ruska ale ostatní státy separatistické republiky neuznávají, a zřejmě ani v budoucnu uznávat nebudou.
Čtěte také
„Neustále je budou považovat za součást Ukrajiny, takže i jejich občany. Situace je ale složitější v tom smyslu, že někteří už získali, a další možná ještě získají ruské občanství. To znamená, že oni mohou vystupovat jako občané ještě jiného státu, konkrétně Ruské federace.“
„Pokud by šlo o občanství těchto mezinárodně neuznaných entit, tak by jim to asi moc výhod nepřineslo,“ uvažuje Šturma nad otázkou, k čemu lidem uznání samostatnosti bude.
Zamrzlý konflikt
Může ruský postup vůči Ukrajině vést k významnému rozvrácení systému mezinárodně právních vztahů, jak byly nastaveny po 2. světové válce? „To je otázka, která vyžaduje trochu delší čas a další vývoj,“ odpovídá.
Čtěte také
„Není to ale za poslední roky první krok, který by nasvědčoval určitým rizikům rozvrácení systému, který se ustanovil po roce 1935. Včetně nedotknutelnosti hranic stanovených v té době v Evropě.“
Čtěte také
„Na druhé straně – jak velké nebezpečí to je, záleží na dalším postupu. Máme i jiné příklady takzvaných zamrzlých konfliktů – Podněstří, Abcházie a Jižní Osetie –, kde je takový stav udržován už po řadu let. Tyto entity nejsou mezinárodním společenstvím uznávány, uznává je pouze Rusko. Tento stav může v relativně zamrzlé podobě fungovat i řadu let – aniž by to nutně muselo přerůst v nějakou horkou fázi války.“
„To znamená: Může to skončit i tímto zamrzlým stavem. Je tady samozřejmě riziko v tom, že se mohou eventuálně k sobě přiblížit ruské a ukrajinské ozbrojené síly, což může vést i k něčemu horšímu,“ uzavírá Pavel Šturma.
Celý rozhovor Renaty Kropáčkové najdete v audiozáznamu.
Související
-
Karel Barták: Evropská unie jednotně podporuje Ukrajinu, ale jen do určité míry
Máme za sebou zajisté skoro osm desetiletí míru, ale nemáme mechanismus nebo nástroj, jak zastavit psychopatického diktátora, který si usmyslí, že poteče krev.
-
Jan Fingerland: Anglosaští váleční štváči… měli pravdu
Horké války obvykle předchází propagandistická ofenziva a zatemnění pojmů. K těm aktuálním patří rozlišování na „rozumné“ evropské velmoci a „štvavé“ Anglosasy.
-
Ondřej Houska: Evropa tak dlouho hezky vyjednávala s Putinem, až se jí cynicky vysmál
To tedy byli ti západní politici pěkně naivní, když jezdili do Kremlu vyjednávat o tom, co Rusko udělá s Ukrajinou, mohli bychom teď říct.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
