Uznání izraelské svrchovanosti nad Golanskými výšinami je Trumpův dárek Netanjahuovi, říká expertka

Vrak izraelského tanku ze syrsko-izraelských válek na Golanských výšinách

Americký prezident Donald Trump uznal svrchovanost Izraele nad Golanskými výšinami, tedy syrským územím, které během šestidenní války v roce 1967 obsadila izraelská armáda. Na zasedání Rady bezpečnosti OSN s americkým postupem vyjádřili nesouhlas všichni členové kromě Spojených států.

Podle Mazena Maialeha je uznání v rozporu s mezinárodním právem, neboť Golany prý byly okupovány ve válce, kterou začal Izrael. „Je to absolutně špatný krok,“ zdůrazňuje Syřan žijící v Česku.

Stát Izrael prý byl v roce 1948 založen organizacemi, které měly teroristický charakter, a jde prý o stát přistěhovalců, nikoli stát přirozeně navazující na starověký Izrael, se kterým podle Maialeha nemá nic společného.

V roce 1967 to byla agrese, v roce 1956 to byla agrese vůči Egyptu. Izrael od svého založení vede agresivní politiku, která je i proti zájmu Židů.
Mazen Maialeh

Politika izraelské vlády nepřinesla mír ani řešení konfliktu. Volby to musí změnit, píše aktivista

Předvolební kampaň v Izraeli

Palestinci velmi pozorně sledují vývoj politické scény v Izraeli, protože jejich osudy jsou s ním nerozlučně provázané. V komentáři pro deník Jerusalem Post to připomíná zakladatel Mezinárodního hnutí proti násilí a profesor univerzity v Haifě Mubarak Avád.

„Izrael je vojensky mnohonásobně silnější než všechny okolní státy. Je nadopovaný americkou pomocí a dostává nejmodernější zbraně. S bezpečností nemá nejmenší problém. Kdyby projevil vůli o uzavření míru, tak k tomu dávno došlo,“ míní Maialeh.

Rezoluce Rady bezpečnosti č. 242 z roku 1967 sice požaduje, aby se Izrael stáhl z okupovaných území, zároveň ale potvrzuje jeho právo na život v míru v bezpečných a uznávaných hranicích, což Sýrie nesplnila.

„Izrael nikdy neprojevil vůli po mírovém soužití se sousedy,“ namítá Maialeh s tím, že syrsko-izraelská hranice patřila po 40 let k těm nejbezpečnějším, a to i bez mírové dohody. Hájí ale i právo na dobytí okupovaného území silou, o což se Sýrie pokusila v roce 1973.

Dárek Netanjahuovi

Naopak podle expertky na Blízký východ Ireny Kalhousové Izrael usiluje o mír se sousedy, o čemž svědčí mírové dohody a intenzivní spolupráce s Egyptem a Jordánskem, a také určitá ujednání s Libanonem.

„Jediná země, která nebyla ochotna s Izraelem uzavřít mírovou dohodu, je Sýrie,“ tvrdí s tím, že syrsko-izraelská hranice patří k nejbezpečnějším právě proto, že Izrael kontroluje Golany, což se potvrdilo i během občanské války v Sýrii.

Kdyby byla Sýrie normálním státem, tak by se dalo mluvit o vzniku demilitarizované zóny. Ale v momentě, kdy syrský režim hází na vlastní obyvatele chemické zbraně, tak těžko bude mít zábrany porušit jakoukoli dohodu s Izraelem.
Irena Kalhousová

Ze strany Donalda Trumpa jde prý o reakci na to, že Sýrie je ochromena občanskou válkou a nedokáže Izraeli nabídnout mír ani bezpečnou hranici. Na nutnosti kontrolovat strategické výšiny podle analytičky panuje shoda napříč izraelskou společností.

Zároveň jde o dárek izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi ve vrcholné fázi kampaně před parlamentními volbami, které se uskuteční příští týden. „Určitě mu to může pomoci jako další příklad toho, že se umí dohodnout s velmocemi a že na co v zahraniční politice sáhne, to mu vyjde,“ uzavírá Kalhousová.

Související