Politika izraelské vlády nepřinesla mír ani řešení konfliktu. Volby to musí změnit, píše aktivista
Palestinci velmi pozorně sledují vývoj politické scény v Izraeli, protože jejich osudy jsou s ním nerozlučně provázané. V komentáři pro deník Jerusalem Post to připomíná zakladatel Mezinárodního hnutí proti násilí a profesor univerzity v Haifě Mubarak Avád.
Píše, že se na voliče v Izraeli výjimečně obrací v době blížících se parlamentních voleb. Apeluje prý jako palestinský obhájce nenásilí, který většinu svého života zasvětil hledání mírového řešení konfliktů, včetně toho mezi Izrael a Palestinou. Považuje teď za důležité podělit se s Izraelci o pocity mnoha Palestinců.
Ti jsou podle něj všichni unavení, zničení množstvím obětí a ztrátou životů civilistů na obou stranách. Většina z nich se přitom provinila pouze tím, že toužili po spravedlivém zacházení a především klidném, normálním životě, pokračuje autor.
25 let mírové smlouvy mezi Izraelem a OOP: Na obou stranách panuje shoda, že je mrtvá, říká odborník
Právě před 25 lety byla podepsána mírová smlouva mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny o omezené palestinské autonomii a o vzájemném uznání. Smlouvě se přezdívá dohoda Oslo I. a podepsána byla ve Washingtonu 13. září 1993.
Nadcházející izraelské volby považuje za jedno z nejdůležitějších hlasování současnosti. Argumentuje, že voliči mají více než kdy jindy na výběr vyslovit se pro pokračování v konfliktu nebo pro uzavření míru s Palestinci. „Jsme přitom vaši bratranci sdílející odkaz Abraháma,“ vzkazuje Avád Izraelcům.
Dosavadní politika izraelské vlády nepřinesla ani mír ani řešení konfliktu. Tři generace Palestinců teď prý odmítají život v okupaci, která jim neposkytuje základní ani univerzální lidská práva, které se izraelské úřady zavázaly v několika smlouvách dodržovat.
Půlstoletí vojenské vlády nad Palestinci je podle komentáře neudržitelná situace, která nevyhnutelně vede k nepřátelství a konfliktu. Konflikt musí být ukončený dříve, než si vyžádá ještě více z bohatství izraelského národa. Nečerpá jen peníze a jiné materiální zdroje, ale i to nejcennější: životy Izraelců.
Společný stát
Mubarak Avád proto všechny Izraelce, Židy i Araby vyzývá, aby v dubnu šli volit. A hlasovali pro ty strany, které podporují cestu k míru a usmíření. Profesor také apeluje, aby lidé hlasovali pro vůdce, kteří projeví odhodlání ukončit nenávist a diskriminaci.
Stále více ortodoxních židů se chce zapojit do pracovního procesu, říká analytička Irena Kalhousová
Analytička a expertka na Blízký východ Irena Kalhousová původně studovala konzervatoř, ale nakonec se rozhodla pro zcela jiný životní směr. „Měla jsem hudbu ráda, ale na pražské konzervatoři jsem si uvědomila, že horna není nástroj mého života,“ říká.
Zároveň teď prý jako Palestinec s odkazem na samotné volby závidí. Palestinský demokratický proces je totiž nevalný, odpovědnost přitom Avád připisuje své straně s tím, že existující omezení ani překážky nemohou zbavit odpovědnosti. V minulosti se přitom podařilo uskutečnit demokratické volby a Palestinci to mohou dokázat znovu, pokud k tomu budou mít politické vedení a lidé vůli a pokud se zavážou k nenásilí.
Právě nenásilí jako cestu k naplnění vlastní svobody podle autora vidí většina Palestinců. Stále častěji prý slýchává názor kolegů a mladých lidí, že pokud nepřijde sebeurčení formou nezávislého státu, nastane čas připojit se k arabským bratřím uvnitř Izraele.
Tito lidé říkají, že jejich životy budou lepší coby občanů stávajícího státu Izrael než nynější život v okupaci. Avád z toho vyvozuje jediné – cestou vpřed pro Palestinskou samosprávu je, aby bezprostředně po izraelských volbách předala svou vládní odpovědnost do rukou nově zvoleného izraelského kabinetu.
Okupace je neudržitelná
Akademik dodává, že Organizace pro osvobození Palestiny zůstane zástupcem Palestinců až do dne, kdy získají svá práva jako občané jednoho státu sdíleného s židovskými sousedy.
Vrátí se někdy miliony Palestinců do Izraele, jak chce hnutí Hamás? Podle odborníků je to utopie
Pochopit problém mezi Izraelem a Palestinou je pro běžného Čecha nadlidský úkol. Musíte totiž zapátrat hluboko v historii. V roce 1948 uteklo a bylo vyhnáno na 700 tisíc Palestinců, kteří dnes mají přes 5 milionů potomků.
Takové politické uspořádání nemusí být trvalé. Palestinský autor poukazuje na příklad Československa, které se po konci studené války dokázalo rozdělit na dva samostatné státy a nyní Česká a Slovenská republika žijí v míru vedle sebe.
Fakt, že v současnosti není síla a odhodlání k založení dvou suverénních států Izraele a Palestiny, tak nemusí být trvalý. Prozatím se ale nabízí varianta soužití v jediném státě, který respektuje práva, důstojnost a uspokojuje potřeby všech.
Nikdo by ale prý neměl být na pochybách, že nekonečná okupace není dlouhodobě udržitelná a přijatelná volba. Buď budou mít Palestinci svá práva jako občané vlastního státu, nebo musíme mít naše práva jako občané státu Izrael, uzavírá Mubarak Avád.
Související
-
Je to i náš stát, odmítají izraelští Arabové premiérovy výroky. Netanjahu vůči nim před volbami přitvrdil
Izrael není státem všech, ale výhradně občanů židovských. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu to vzkázal pár týdnů před volbami arabské menšině v zemi, odvolával se na zákon o národním státě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
