Uživatel nad svými daty kontrolu nemá, říká datový novinář Cibulka o metodě Pay or Okay
Portál Seznam.cz začal koncem dubna svým uživatelům předkládat výzvu k tomu, aby buď dali firmě souhlas se sběrem dat pro cílení reklamy, nebo aby začali platit měsíční předplatné. Výzva souvisí s ukončením podpory cookies „třetích stran“ v majoritně používaném prohlížeči Google. Jak cookies třetích stran fungují? A mohou uživatelé opravdu rozhodnout, jak bude nakládáno s jejich daty?
Cookies jsou malé soubory, které si webová stránka uloží do počítače, když ji navštívíte. Fungují pak jako váš identifikátor, třeba když se chcete na stránku přihlásit a nechcete neustále zadávat heslo.
Čtěte také
Cookies třetích stran pak mohou číst různé webové stránky napříč internetem, ne pouze jedna konkrétní.
Když například některé stránky používají stejný diskuzní systém, uživatel se nebude muset registrovat na každé zvlášť, ale systém ho pozná. Hlavně jsou ale využívány pro sběr informací, které pak slouží k cílení reklamy podle zájmu uživatele.
Pay or Okay je už v Německu
Podle datového novináře Českého rozhlasu Jana Cibulky je metoda „Pay or Okay“, kterou nedávno předložil Seznam uživatelům novinkou není. Lidé se s ní mohli setkat například na Facebooku, nebo v Německu, kde je to už běžná praxe mnoha médií.
V České republice tuto metodu využívá Czech News Center nebo vydavatelství Blesku a Reflexu. Předplatným mohou uživatelé provozovatelům kompenzovat ztráty, které vznikly při odstranění cílených reklam. To ale podle Cibulky nemusí být hlavní motivací provozovatelů.
Čtěte také
„Když to uživatel vidí, tak my logicky můžeme předpokládat, že nebude úplně nadšený, že by měl platit. Myslím, že tady je spíš častá úvaha, podle kterého dá uživatel raději svůj souhlas,“ popisuje Cibulka.
Tím, že souhlas nedá, by měl získat větší soukromí a jistotu, že jeho data nebudou sbírána. Přesto je i po odkliknutí nesouhlasu často vyžadováno přihlášení na stránku, jehož součástí je i zadávání platební karty či jiných identifikačních údajů.
Uživatel kontrolu nad svými daty nemá
„Uživatel tu úplnou kontrolu nemá, a i tady bych byl opravdu rezervovaný k tomu, že když se tedy člověk přihlásí a zaplatí, že opravdu bude ta technologie vypnuta a nedojde k odesílání dat. Uživatel nemá možnost si to zkontrolovat, protože zkrátka server už ví, kdo ten uživatel je. Musí se totiž přihlásit, aby mohl čerpat předplatné. Co se s těmi daty děje dál, to je pro toho uživatele absolutně neviditelné,“ popisuje Cibulka.
Čtěte také
Informace o přihlášených uživatelích jsou pro provozovatele velmi cenné, protože slouží k bezpečné identifikaci konkrétního uživatele.
Přesto je v případě Pay or Okay otázkou, jestli se jedná – například vzhledem k GDPR – o metodu, která neporušuje žádné právně dané svobody jednotlivce. V některých případech podle Cibulky nemají uživatelé jinou alternativu, než zaplatit, nebo výzvu odsouhlasit.
„Typicky u toho Facebooku člověk mnoho alternativ nemá. Je to sociální síť, která je v určitém segmentu monopolní. To znamená, že ten člověka, pokud chce být v kontaktu se všemi svými kamarády, které tam má, si prostě nemůže vybrat, protože ti kamarádi za ním na nějaký mastodont nebo nějakou jinou sociální síť úplně jednoduše nepřejdou,“ komentuje Cibulka.
Problematické to může být například i z toho důvodu, že uživatel po odsouhlasení ztrácí kontrolu nad tím, jak s jeho údaji bude zacházeno.
Čtěte také
Podle Petra Koubského z Deníku N se nedá to, co budou firmy s údaji dělat, téměř uhlídat. Úřady proti sobě nemají jen korporace, ale i technologii samotnou.
„Internet je skoro neomezeně škálovatelný, zatímco lidské síly, které ho mohou kontrolovat, rozhodně neomezeně škálovatelné nejsou. Ten sám objem toho problému k vyřešení říká, že spolehlivě se to uhlídat nedá. Čili GDPR je dejme tomu rozumná právní konstrukce a tam, kde se dodržuje, tak se dosáhne značného zlepšení. Ale nikdo vlastně neví, jak moc se v tuto chvíli porušuje a nedodržuje a jak snadno se dá obcházet,“ říká Koubský.
Co by to znamenalo, když by se z Pay or Okay stal nový standart českého internetu? A jak mohou proti sbírání dat uživatelům pomoct blokátory reklam? Na tyto i další otázky si můžete odpovědět v pořadu Online Plus, který moderuje David Slížek.
Související
-
BIS zabránila atentátu na slovenského prezidenta? Ne, hackeři napadli ČTK a vydali falešnou zprávu
Útočníci prolomili zabezpečení ČTK a na její web vložili zprávu, že česká zpravodajská služba BIS zabránila atentátu na slovenského prezidenta. Případ vyšetřuje policie.
-
Kybernetické útoky ruské skupiny APT28? Braňme se vůči nim společně, vyzývá NATO ve svém prohlášení
Česko a Německo jsou cílem kybernetických útoků skupiny APT28, která je financována ruským státem. Nyní NATO vydalo prohlášení, ve kterém vyzývá ke spolupráci.
-
Kdo je největší „slídil“? Anticenu Velkého bratra získal letos například Microsoft nebo Seznam.cz
Už po osmnácté na největší narušovatele soukromí upozornila anticena Velkého bratra, která vyhlásila laureáty za rok 2022. Kdo je mezi vítězi?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.