BIS zabránila atentátu na slovenského prezidenta? Ne, hackeři napadli ČTK a vydali falešnou zprávu

S ČTK často pracují média, pro která dělá informační servis. Zpráva se objevila ale jen na agenturním webu, tam byla rozpoznána a odstraněna – do výběru pro média se tedy nedostala.

Čtěte také

Rusko je dlouhou dobu bezpečným úkrytem pro kybernetické zločince z celého světa, říká odbornice

Je to asi poprvé, co se něco takového stalo tak velké mediální instituci. Případ v současné chvíli vyšetřuje policie a bezpečnostní složky.

„Podle mého názoru mohlo jít o test, jestli je to proveditelné, nebo není. Za jak dlouho někdo zareaguje a kdo vlastně,“ uvádí redaktor Deníku N Petr Koubský.

Riziko vidí v tom, že jestli to byla příprava na nějaké budoucí útoky, mohla tahle zpráva poskytnout hackerům spoustu užitečných informací. Pozitivní podle něj může naopak být to, že se větší mediální instituce více zaměří na zabezpečení systému.

Incident by měl být varováním

„Chci říct, že doufám, že ČTK změnila způsob zabezpečení svých systémů a že analogicky postupuje třeba i Český rozhlas a Česká televize,“ popisuje Koubský.

Čtěte také

První AI malware? Červ Morris 2 se dokáže šířit sám pomocí chatbota

Incident by mohl být varováním pro všechny, kteří už delší dobu nezlepšovali své bezpečnostní systémy.

Riziko vidí i v případě, že by někdo na web vložil uvěřitelnější zprávu. Jemnější manipulace jsou podle něj záludnější a těžko rozpoznatelné. V takovém případě by se dezinformace těžko rozeznala od skutečné zprávy a tím, že s ČTK pracuje velké množství médií, by se rychle šířila i mezi širší obyvatelstvo.

„Tady v zásadě obrana proti ní (zprávě) spočívala v tom, že to byl natolik přehnaný nesmysl, že na něj těžko mohl někdo skočit,“ komentuje Koubský.

Policie proti koncovému šifrování, spor o globální mazání obsahu a americký zákon proti TikToku. To jsou další témata magazínu Online Plus. Moderuje David Slížek.