Uvolnění mezi Kubou a USA?

Obama svůj slib opíral o průzkumy veřejného mínění, které potvrzují, že 55% kubánských emigrantů v USA si přeje zmírnění blokády, zatímco v roce 2000 jich byla pouhá čtvrtina.

Už jako president Barack Obama prosadil, že občané USA mohou navštěvovat své příbuzné na ostrově jednou ročně. A smí tam utrácet denně až 180 dolarů, zatímco za vlády George Bushe směli cestovat na Kubu jednou za tři roky a denní limit byl 50 dolarů. Zmírnění sankcí je dočasné, skončí v září. Už nyní je však v senátu návrh na celkové zrušení embarga. Ne že by se čas od času taková iniciativa v zákonodárném sboru USA neobjevila už dříve, ale tentokrát poprvé ji předložili společně zástupci demokratické a za republikánské strany.

Jeden z předkladatelů, republikán Richard Lugar připomněl, že Kuba je jedinou zemí na světě, do níž občané USA nekubánského původu musí mít tolik úředních povolení, že se to rovná zákazu. Senátor za demokraty Christofer Dodd upozornil, že není logické, když občané USA mohou bez potíží cestovat do Číny a třeba i do Vietnamu a na Kubu nikoli. Odhaduje se, že Kubu navštíví ročně na 130 tisíc občanů USA, ovšem ilegálně. Cestují přes druhé země, například přes Mexiko a na Kubě nedostanou razítko do pasu. Pohybují se po ostrově s papírem, který jim vystaví místní celníci. Ten mohou při návratu do USA zahodit. Podobně postupovali kdysi občané zemí, jejichž vlády jim zakazovaly cestovat za železnou oponu. Ta už ovšem dvacet let neexistuje.

Očekává se, že k dalšímu zmírnění blokády Kuby dojde před summitem Ameriky, který se bude konat 17. dubna v Trinidadu. Dá se říct, že během posledních let všechny latinskoamerické země postupně upustily od blokády. Naposledy to byla Kostarika, která navázala s Kubou diplomatické styky letos v březnu. Bylo to zřejmě nikoli shodou okolností v době, kdy si svět připomněl šesté výročí odsouzení 75 disidentů. 54 jich je stále ještě v kubánských věznicích. Jako poslední zbývá ještě Salvador, jehož president Mauricio Funes v rozhovoru pro španělský prestižní list El País prohlásil, že jeho vláda obnoví diplomatické styky s Kubou v příštích týdnech a že hledá obchodní sblížení s ostrovem.

Také Evropská unie normalizuje vztahy s Kubou. V minulém roce upustila od sankcí zavedených po zmíněném odsouzení 75 disidentů. Zajímavé je, že na uvolnění blokády se v evropském parlamentě shodla levice s pravicí. Proti sankcím vystoupil dokonce i bývalý španělský premiér konzervativec José María Aznar, který se dosud tvrdě zastával blokády. Česká republika patří v Evropské unii mezi těch několik málo států, které nechtějí oficiální Havaně nic odpustit. Ostatně i v USA vystoupilo proti zmírňování sankcí několik radikálních kubánských organizací a dokonce i dva senátoři.

Otázka je, co je lepší. Zdá se, že se blokáda přežila. Na druhou stranu je také třeba podporovat ty síly, které požadují demokratizaci ostrova a jsou pronásledovány. Možná se osvědčí jiné metody než blokáda a okázalé přehlížení vládnoucích kruhů v Havaně. Jestli něco autoritativní a diktátorské režimy nesnášejí, pak je to otevřenost a ukázka možností, jež poskytuje svobodný svět. Právě to by možná pomohlo rozložit panství bratří Castrů.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .