Utrácet není pomalu z čeho
Prezident Klaus by s krizí rázně skoncoval: jak se tento týden svěřil českým byznysmanům, měli by Češi prostě začít pořádně utrácet. Tak to alespoň zaznamenaly Hospodářské noviny, které fórum za účasti hlavy státu uspořádaly. Podle Klause by se tím zdejší ekonomika udržela v dobré kondici. A své peníze bychom si utratili sami a vláda by je za nás nemusela utrácet na dluh.
Myšlenka je to samozřejmě lákavá, zvlášť před vánoci. Také bankovní rada ČNB dělá co může, aby to utrácení spotřebitelům ulehčila. Tento týden znovu zlevnila hlavní úrokovou sazbu, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, a to o půl procenta. Naposledy pohnula centrální banka s úrokovou sazbou směrem dolů o tři čtvrtě procenta 6. listopadu. Takže teď jsou sazby centrální banky na dvou a čtvrt procentech. Což by teoreticky mělo přinést podnikům levnější úvěry na investice a provoz, a domácnostem výhodnější půjčky třeba na bydlení. Úspory lidí v bankách se naopak ještě víc znevýhodní, protože těm úroky klesnou. Potud teorie.
Jenže aby tohle zafungovalo tak, jak to popisují učebnice ekonomiky, musí kromě mezibankovního trhu, na kterém si banky půjčují navzájem, mít dobrou perspektivu také podniky a lidé. Co je to platné, že jsou momentálně k mání levné peníze, když podnik nemá jisté ani současné zakázky a tudíž neví, jestli se má do rozšiřování provozu vůbec pouštět. Stejné je to s domácnostmi: jak mohou lidé přemýšlet o dalších půjčkách, když nevědí, jestli se příští rok neocitnou najednou bez práce. Anebo jestli nebudou, v tom lepším případě, vydělávat třeba jen tři čtvrtiny mzdy, jako to bude v prvních šesti měsících příštího roku v mladoboleslavské Škodovce, kde budou zaměstnanci po současné skoro měsíční nucené dovolené pracovat jen čtyři dny v týdnu.
Za těchto okolností věru nepřekvapuje, že se do utrácení nikdo nehrne. V říjnu to už statistiky zaznamenaly: Maloobchodní tržby klesly o 3,3 procenta a prodej aut se propadl dokonce o 9 procent. Odkládají se nákupy všeho, co není nezbytné. Stále pochmurnější nálada panuje i v sousedním Německu, na jehož ekonomiku je ta česká úzce navázána.
Ve vážných problémech je především nedávná chlouba ČR, automobilový průmysl. Zemi, kde se vyrábí po spuštění automobilky Huynday v Nošovicích v přepočtu nejvíc aut na obyvatele, a kde je tisícovka dalších firem závislá na subdodávkách pro tohle odvětví, se vzrůstající nezaměstnanost nemůže vyhnout. Myslet si, že to odnesou jen agenturní pracovníci, tedy cizinci, bylo, jak se ukazuje, naprosto bláhové. Vyhození cizí dělníci se kromě toho často nemají kam vrátit, protože mají u domácí mafie, která je rekrutovala na práci v Česku, horentní dluhy. To česká policie nikdy neřešila, a teď se to vrací celé společnosti jako bumerang. A je tu ještě jeden negativní aspekt: Jak ukazuje srovnání se sousedním Slovenskem, jehož ekonomika je také hodně svázána s automobilovým průmyslem, budou mít Slováci v současné krizi evidentně jednu přednost, a tou je zavedení eura od Nového roku. Německý Volkswagen se rozhodl rozšířit svůj závod v Bratislavě investicí za skoro 8 miliard korun a chce tam vyrábět dva nové modely. Jedním z nich má být dlouho očekávané miniauto Up, které se původně mělo vyrábět ve Vrchlabí. Vedení Volkswagenu sice zatím ještě přesun do Bratislavy výslovně nepotvrdilo, ale také tuhle informaci nevyvrátilo. Měla by logiku: miniauta jsou určena pro trh v eurozóně a jejich výroba se dá lépe kalkulovat v zemi, kde je výroba levnější, ale náklady se počítají rovněž v eurech. A nikoli v měně, která nepředvídatelně kolísá.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.