Ústavní soud by se kompetenční žalobou vůbec neměl zabývat, míní ústavní právník Gerloch

Gerloch se nedomnívá, že by Česká republika několik měsíců neměla řádnou vládu. Není prý třeba vyčkávat na výsledek kompetenčního sporu, protože Ústava nestanovuje počet členů a ministerstvo může na návrh premiéra dočasně řídit jiný člen vlády.

Čtěte také

Pánem vlády je premiér, ne prezident. Ústava k tomu dává jasná vodítka, zdůrazňuje právník Kysela

Ústava v článku 68 stanovuje, že prezident na návrh premiéra jmenuje ostatní členy vlády.

„To, že (prezident) nejmenuje, je samozřejmě relativně výjimečné. Protože smyslem je, aby vláda byla ustavena a důvody tady specifikovány nejsou. Obvykle se uvádí, že to budou důvody právní – ústavní a zákonné překážky, to je myslím nesporné,“ uvádí prorektor Univerzity Karlovy.

„Potom je otázka sporná, jaké další důvody to mohou být. Objevují se různé názory – v minulosti se to týkalo určitých kvalifikačních předpokladů uchazeče, nebo bezpečnostních a politických otázek, popřípadě morálních. Sem bych řadil i důvody nyní uváděné prezidentem,“ pokračuje právník.

Kompetenční žaloba není úplně vhodný nástroj.
Aleš Gerloch

Poukazuje na to, že prezident má významnou roli právě v oblasti zahraniční politiky, kdy zastupuje stát navenek a má k tomu ústavou dané pravomoci, a také je vrchním velitelem ozbrojených sil.

„Z toho lze dovozovat, že by zde měli být ministři, kteří nejsou v přímém rozporu s jeho politickými názory. A dále, a to je možná ještě důležitější, jejichž názory nejsou v rozporu s dosud zastávanou politikou,“ dodává Gerloch.

Sporný nástroj

Za nejslabší z prezidentových argumentů Gerloch považuje výtku, že Lipavský má jen bakalářský titul, protože v minulých vládách zasedli i ministři bez vysokoškolského vzdělání.

Čtěte také

Petr Šabata: Jan Lipavský by si zasloužil od prezidenta pochvalu, ne stopku

„Někdo ale může říci, že doba se mění a dnes už není přípustné, aby vysoké funkce zastávali lidé bez vysokoškolského vzdělání. Ale Ústava toto výslovně nestanovuje,“ vysvětluje s tím, že relevantnějším argumentem může být uchazečův nedostatek zkušeností s řízením veřejných institucí.

Miloš Zeman si přitom ještě jako premiér vykládal článek 68 Ústavy jednoznačně: Z něho jednoznačně vyplývá, že tady se nemůžeme ptát, kdo se komu líbí a kdo se komu nelíbí... Pokud jde o jakési personální veto, já se domnívám, že by bylo v rozporu s citovaným článkem 68,” prohlásil v roce 1998, kdy vedl spor s prezidentem Václavem Havlem.

Tomu dnes dává Gerloch za pravdu a připomíná, že právě Havel chtěl v Ústavě vyčlenit článek 62, kdy prezident nerozhoduje s kontrasignací předsedy vlády a má tedy silnější pozici.

Podle Gerlocha by bylo nejlepší v této věci Ústavu zpřesnit: „Osobně se domnívám, že Ústavní soud nemá pravomoc vykládat Ústavu obecně. A na vyžádání závaznou interpretací řešit spory mezi ústavními orgány. Kompetenční žaloba není úplně vhodný nástroj,“ poznamenává s tím, že Ústavní soud by se tímto kompetenčním sporem vůbec neměl zabývat.

Jak Ústavní soud v minulosti rozhodoval v kompetenčních sporech? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.