Ústav pro studium totalitních režimů slaví první dekádu své existence

„Těch deset let bylo hodně náročných. Vznik instituce nebyla jednoduchá záležitost, kolem ústavu se vedly nejrůznější politické diskuze, často docházelo nejrůznějším personálním otřesům,“ vzpomněl historik.

Ten ale prý věří, že toto zakladatelské období má ústav za sebou. „Dnes jsme stabilní instituce s posláním, které chceme maximálně naplňovat.“

Partnerskou organizací ústavu je Archiv bezpečnostních složek, který spravuje veškeré písemnosti bezpečnostních složek z dob nacismu i komunismu. „Zájem o tyto materiály je opravdu veliký, ročně ho navštíví přes 2 tisíce badatelů.“

„Když se zajímáte o nějakou tematiku nebo osudy nějakého člověka, který působil ve zmíněných obdobích, tak podáte přes internet žádost o materiály vztahující se ke zkoumané osobě. Je potřeba dodat maximum informací, základ ale tvoří jméno, příjmení a datum narození. Archiváři pak prověří osobnost ve svých evidencích.“

Žadatel poté může přijít tyto materiály studovat do badatelny, která se nachází v archivu bezpečnostních složek v Praze nebo v Kanicích u Brna. „Služba je zdarma, a protože digitalizujeme, tak některé materiály si můžete i odnést na cédéčku. To co zdigitalizováno není, dostanete v papírové podobě.“

Je možné také používat digitální fotoaparát, a pro studijní účely si materiály ofotit. „Ale musíte samozřejmě dbát zákona na ochranu osobních údajů,“ připomněl ředitel.

„Chtěl bych také upozornit na e-badatelnu, která funguje necelé dva roky. Téměř 5 milionů naskenovaných materiálů je v tuto chvíli k dispozici formou dálkového přístupu. Zaregistrujete se, ověří se vaše identita, dostanete přístupové heslo a pak naskenované materiály můžete procházet a studovat z domova.“

Osmičková výročí očima ÚSTRu

V jubilejním roce své existence ústav plánuje celou řadu aktivit, které souvisejí s tzv. osmičkovými výročími. „Chceme připomenout události související s nacistickou okupací a s komunistickou diktaturou.“

„V únoru pořádáme celodenní seminář věnovaný příčinám, průběhu i důsledkům únorového převratu a nastolení komunistické diktatury v Československu roku 1948. Spolupracujeme i s kulturními institucemi, takže v Plzni proběhne koncert , který bude reflektovat nástup komunismu. Připomene nejen skladby budovatelského rázu, ale i dílo těch, kteří to za komunismu neměli lehké, včetně Bohuslava Martinů.“

Dále ústav ve spolupráci s Českým rozhlasem připomene osudy obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. „V našem ústavu působí historikové, kteří se léta zaobírají obětmi okupace... Dále chystáme mezinárodní konferenci o významu této události nejen u nás, ale i celosvětově.“

Logo|foto:Český rozhlas

„Připravuje také výstavy, a to nejen k roku 1968, ale i k dalším osmičkovým datům. Letos po Praze rozestavíme výstavní autobusy, které budou přibližovat události Mnichova 1938, února 1948 i srpna 1968,“ shrnul bohatou činnost Ústavu pro studium totalitních režimů jeho ředitel Zdeněk Hazdra.