Úspěch českých genetiků. Mezinárodní konsorcium pro výzkum genů nově povede Radislav Sedláček

„Naše práce je v podstatě komplementární. Informujeme se, kdo vyvíjí nové technologie, metody,“ popisuje princip fungování konsorcia Sedláček.

„V Českém centru pro fenogenomiku se tomu asi věnujeme intenzivněji než všichni ostatní, takže v posledním roce nebo dvou začínáme v některých oblastech udávat trend. To zřejmě oslovilo naše americké kolegy a padl návrh, abych převzal předsednickou roli,“ vysvětluje.

Čtěte také

Z dělnického prostředí mezi laureáty Nobelovy ceny. „Jsem genetik, ale vlastní geny neznám,“ říká Paul Nurse

Konsorcium IMPC vytváří genovou encyklopedii a jejím cílem je koordinovat jednotlivé výzkumy, v rámci kterých má být rozklíčována funkce zhruba dvaceti tisíc savčích genů, tedy i lidských. Předseda má na starosti vytváření strategie a vytyčování nových výzkumných cílů, pro jejichž naplnění disponuje vědecké sdružení v celkovém součtu takřka stomilionovým rozpočtem.

„Existuje plán, na kterém jsme se předem dohodli – že nebudeme práci duplikovat. Rozdělili jsme si tedy určité pozice a každý do konsorcia dodává svou analýzu, která je standardizovaná a předem schválená. Je to velmi komplementární a dovedeme se posunovat docela rychle,“ říká Sedláček.

Výzkum savčích genů může pomoci odhalit vznik lidských nemocí a navrhnout účinnou léčbu:

„Do roku 2025 chceme vytvořit asi tisíc nových modelů nemocí. Budeme se dívat na genovou variaci – mutace genů, které mohou způsobovat choroby. To už je vlastně takový přechod do té druhé fáze, kdy se budeme snažit rozlišit, jak jsou geny měněny při vývoji různých lidských chorob,“ uzavírá Sedláček.

Více vysvětlí Eva Kézrová v audiozáznamu.