Urychlit vstup Česka do eurozóny? Ne. Kurz je tlumič a v období dramatických eskalací je lepší ho mít větší než žádný, říká ekonom Singer

5. leden 2023

Vysoká inflace a vstup Chorvatska do eurozóny oživily debaty, jestli by i pro českou ekonomiku nebylo výhodnější platit eurem. Mělo by Česko co nejrychleji usilovat o členství v eurozóně? „Myslím si, že ne,“ říká hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding Miroslav Singer. „Jsem přesvědčen, že ano,“ oponuje investiční bankéř Ondřej Jonáš.

Jonáš dokonce v létě v komentáři vyzval premiéra Petra Fialu (ODS) k revizi ideologických předsudků a k neodkladnému přijetí eura.

Čtěte také

„Svět je nebezpečný a nelze předvídat, co se stane. Nikdo si před rokem nedovedl představit, že Putin napadne Ukrajinu a že inflace vystřelí na dvoucifernou hodnotu a zůstane tam podstatně déle, než jsme očekávali. Na světě jsou prostě velké výkyvy, které můžou mít na tak relativně malou měnu, jako je ta česká, velký vliv.

Je pravda, že se s tím poslední rok ČNB celkem úspěšně vypořádala, ovšem za cenu vysokých úrokových sazeb, podstatně vyšších než v eurozóně. A také za cenu intervencí na devizovém trhu, které podstatně ztenčily její devizové rezervy,“ vysvětluje.

Měna nepodléhá politickým vlivům a že si může být jistý hodnotou, která je objektivně nebo alespoň externě určená.
Ondřej Jonáš

Singer ale upozorňuje, že by se Česko vstupem do eurozóny mimo jiné zbavilo v současných geopolitických turbulencích významného tlumiče v podobě vlastní měnové politiky.

Čtěte také

„V eurozóně jsou čtyři ekonomiky, které jsou podobné Česku. Jde o tři pobaltské ekonomiky a Slovensko. A jen Slovensko má inflaci nižší. To není překvapivý cíl vzhledem k tomu, že u nás je prostě restriktivnější měnová politika, pomáhá nám posilující kurz,“ míní Singr.

Mimochodem rezervy klesly vcelku nepatrně a ne dramaticky, ale hlavně už se nepoužívají několik měsíců, protože právě fakt, že máme takové rezervy, sám o sobě stačí k tomu, aby problémy spolu s úrokem zklidnily. Další věc je, že úrok je správně. To je výhoda ekonomiky, která má inflaci blízkou 20 procent, že nemusí sdílet nízký úrok, který potřebuje Španělsko nebo Itálie na to, aby se finančně a ekonomicky nepokládaly.“

Není výhodné mít měnu, jejíž měnové parametry jsou určovány institucí, která logicky bere méně v úvahu zájmy menších zemí.
Miroslav Singer

Proměnlivý svět připodobňuje k hrubé cestě. „Je lepší mít na autě tlumiče než na ni jet na motokáře. A kurz je tlumič, který volně a pružně svazuje vnitřní ekonomiku s vnější. V období velkých změn, dramatických eskalací a nárazů na cestě je prostě lepší mít větší tlumič než žádný,“ naznačuje bývalý guvernér ČNB.

Řada firem obchoduje v eurech

Podle Jonáše v Česku už de facto existuje hybridní nebo duální měnový systém. Připomíná, že řada firem obchoduje v eurech, respektive má tržby i výdaje v eurech.

Čtěte také

„Řada investorů nebo spořících občanů je dokonce nucena investovat v eurech, protože mají očekávané výdaje v budoucnosti. Ať už proto, že jezdí lyžovat do Alp, nebo k moři, nebo že financují dětem studium v nějaké evropské zemi. A vzniká tady nerovnost, protože cenová hladina v Česku je určená společným trhem. Když si jdete koupit ledničku, dovozce či distributor zboží určuje cenu pro celý evropský trh, ale v případě ČR k tomu musí přičíst nějakou marži, která mu ochrání riziko kurzu. Takže zde máte část populace, která má dvojí účty jak v korunách, tak v eurech. K přechodu na euro tak přirozeně dochází,“ naznačuje bankéř.

Jonáš nesouhlasí s tím, že Česko musí mít za každou cenu národní měnu. Podle něj to se suverenitou země nemá vůbec nic společného.

Čtěte také

„Holanďané, Belgičané, Rakušané jsou velice spokojení s měnou, kterou mají. Pokud jste členem EU, máte používat stejné standardy, účetní jednotku, platidlo. A z hlediska řadového občana to znamená, že měna nepodléhá politickým vlivům a že si může být jistý hodnotou, která je objektivně nebo alespoň externě určená,“ popisuje.

„Mně se tedy nezdá ohromně výhodné mít měnu, jejíž měnové parametry jsou určovány institucí, která logicky musí brát v úvahu mnohem víc zájmy Itálie a Španělska než zájmy Estonska, ČR a jiných menších zemí,“ reaguje Singer.

Vysvětluje také, že zásadní je, v jaké měně čeští občané i firmy spoří. „Úspory jsou samozřejmě v korunách. Mě nepřekvapuje, že Češi spoří v korunách a věří jim. Například chorvatská měna vůči euru jako účtovací jednotce za posledních 25 let o dvě procenta oslabila, česká koruna za stejnou dobu posílila o 30 procent,“ připomíná.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Karolína Koubová.

autoři: Karolína Koubová , kbr
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.