Skoro polovina Čechů je dnes ochotna přijmout euro. Už ale nejspíš nesplňujeme podmínky, obává se rektor VŠE Dvořák
Podle dat České národní banky byla na začátku prázdnin polovina firemních úvěrů v eurech. Tak je tomu poprvé v historii. Půjčky v evropské měně jsou díky nižším sazbám a úrokům, které jsou až čtyřikrát nižší než doposud, levnější. „Poptávka po eurových úvěrech je logická, protože rozdíl úrokových sazeb je dnes významný… Je tady ale také vždy potřeba zvažovat kurzové riziko,“ říká rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák.
Možné kurzové riziko lze vyobrazit na případu Maďarska. Tam si lidé půjčovali a brali hypotéky ve švýcarských francích, při zásadní změně kurzu se pak ale dostali do výrazných problémů.
Čtěte také
Banky se prý snaží takové úvěry poskytovat pouze tomu, kdo má příjmy v eurech. „Ale i ti musí brát kurzové riziko v úvahu. A já bych ho vůbec nepodceňoval, protože vývoj kurzu koruny do budoucna je také velmi nejistý a myslím si, že riziko určitého oslabení koruny zde je a není vůbec malé,“ varuje Dvořák.
Podle Eurobarometru obliba eura v Česku roste. Už téměř polovina Čechů by si dokázala představit, že by touto měnou platila. Škoda Auto od nového roku přejde na euro jako svoji funkční měnu, protože obchoduje hlavně s eurozónou. Vláda chce umožnit vedení účetnictví a platbu daní v eurech.
Měli bychom si položit otázku, do jaké míry nám samostatná koruna v této chvíli pomohla, anebo naopak.
Petr Dvořák
Může jít tak o první krok k tzv. europeizaci, kdy Česko přejde na euro, aniž by ho oficiálně přijalo.
Čtěte také
„Měli bychom si položit otázku, do jaké míry nám samostatná koruna v této chvíli pomohla, anebo naopak. Vidíme, že na jedné straně může naše centrální banka reagovat úrokovými sazbami, což zdůrazňují zastánci samostatné koruny, ale na druhé straně také vidíme, že tady máme rizika spojená právě s kurzem, což je nejistota. Máme zde potom i rozdílné podmínky, které v Eurozóně nejsou.“
Situace se podle Dvořáka mění a v úvahu prý musíme brát, že přirozený přechod na euro tu fakticky je a jde o velmi důležitý faktor. „Nesmíme ale zapomínat, že dnes je situace taková – na rozdíl od doby před několika lety –, že na tom možná ani nejsme z hlediska podmínek tak, abychom vůbec do Eurozóny vstoupit mohli.“
Co aktuální vývoj v posledním prázdninovém měsíci říká o tom, jak se nám daří inflace mírnit? Co vlastně pro nás a naši inflaci znamená změna strategie Evropské centrální banky? Poslechněte si celé Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička.
Související
-
Tereza Zavadilová: Ceny potravin a dalších komodit začínají klesat, čekejme pokles inflace
Lidé a firmy vyčerpaní inflací vyhlížejí známky toho, že by bolestivé sevření rostoucích cen mohlo trochu polevit. A signály už tady jsou, jen ještě nejsou moc vidět.
-
Marek Hudema: Zastropovaní cen energií není tak jednoduché, jak vypadá
Konec vysokým cenám energií v Evropě by mělo udělat zasedání ministrů pro energetiku zemí EU. Pokud to nevyjde, přistoupí jednotlivé národní státy ke svým vlastním řešením.
-
Nejprve pandemie, nyní inflace a stoupající ceny energií. Jak současná krize dopadá na kulturu?
Na první pohled to sice není patrné, ale inflace a zdražování se dotkne i kulturních institucí. Jak se se zdražováním vyrovnává Národní divadlo či galerie?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
