Uplynulý rok v Rusku

I když nepřinesl žádné převratné události, ukázal výrazný posun v procesu konsolidace moci do rukou nově utvářených Putinových elit..

Významnou pobídkou byl počátkem roku šok vyvolaný zvratem poměrů na Ukrajině, tedy zjištění, že i v postsovětském prostoru je možné, aby veřejnost odmítla zfalšování voleb, prosadila si otevřené hlasování a dosáhla změny režimu, který měl na plně pod kontrolou všechny mocenské nástroje. Jako obvykle se v Rusku v měsících po oranžové revoluci šířilo přesvědčení, že šlo o dílo zahraničních tajných služeb. Ruské elity, od zahraničněpolitických komentátorů až po přední politiky, přesvědčovaly veřejnost, že se Západ připravuje na ruské volby v roce 2007, aby i zde dosáhl změny režimu. Komentátoři začali volat po omezení zahraničních organizací v Rusku a jejich požadavek vyslyšela skupina loajálních poslanců. Záhy předložili ve sněmovně novely dvou zákonů, které by zásadně omezily působení neziskových organizací v Rusku a ty z nich, které jsou pobočkami zahraničních organizací, by zcela vydaly do rukou ruské byrokracie. Pod tlakem Západu nakonec navrhl Putinův tým zmírňující pozměňovací návrhy, s nimiž zákon koncem roku prošel oběma komorami parlamentu. I v upravené verzi však zasadí ránu rozvoji občanské společnosti v Rusku na úkor konsolidované moci Kremlu.

Rok 2005 přinesl také dokončení centralizace v televizním vysílání- její obětí se stala nezávislá REN-TV, dlouhodobě kritická vůči Kremlu. V listopadu odešel z televize celý zpravodajský tým na protest pro tomu, že nový vlastník - Aleksej Mordašov, jeden z nových oligarchů, loajálních k prezidentu Putinovi - vyhodil prominentní moderátorku Olgu Romanovovou. V Rusku tedy nyní, dva roky před volbami, nevysílá žádná televize kritická vůči stávajícímu prezidentovi. "Proč není v Rusku možné to, co na Ukrajině - že by nějaký miliardář založil nezávislou televizi?", ptali se v prosinci novináři z německého týdeníku Spiegel expremiéra Kasjanova - muže, který chce vést protikremelskou opozici do voleb 2007 a byl proto po celý rok terčem výsměšné kampaně ze strany Kremlu. Kasjanov odpověděl, že se miliardáři bojí - v Rusku prý vládne atmosféra strachu, horší než koncem osmdesátých let.

V přípravě na volby Kreml postupuje důsledně: kromě tlaku na neziskové organizace a média zajistil s předstihem také úpravy volebních pravidel. Loajální poslanci schválili nový zákon o volbách do Dumy, který ruší dosavadní smíšený systém volby do dolní sněmovny a zavádí výhradně volbu poměrnou - přitom právě skutečnost, že polovina křesel v Dumě se obsazovala většinovou volbou v jednomandátových obvodech, bývala v minulosti dobrou pojistkou proti příliš hladkému vítězství některé ze stran - vzpomeňme jen, jak v roce 1993 sice zvítězili Žirinovského nacionalisté, ale díky jednomandátovým obvodům nakonec v Dumě převládli demokraté. Podle nového zákona budou tedy Rusové volit výhradně ze stranických kandidátek, přičemž strana musí překročit sedmiprocentní místo dosavadní pětiprocentní hranice. Zákon dále prakticky znemožňuje provedení referenda bez souhlasu státu.

Změnil se i systém volby gubernátorů, tedy hlav regionálních vlád, kteří zároveň obsazují polovinu křesel horní komory ruského parlamentu. Až doposud byli volení v přímých volbách ve svých regionech. Po tragédii v Beslanu v září 2004 Putin tento systém změnil, když inicioval úpravu legislativy, která mu umožňuje gubernátory přímo jmenovat a regionálním parlamentům dává pouze právo jmenované potvrzovat. Rok 2005 přinesl první sérii voleb podle nového systému - ukázalo se, že Putin nechal ve funkci řadu dříve zvolených gubernátorů. Ti se však nyní namísto voličů ve svém regionu zodpovídají přímo Kremlu. Podle politologa z moskevského Carnegie Centra Nikolaje Petrova gubernátoři za své jmenování Putinem dokonce platí, buď přímo peněžními odvody, anebo alespoň tak, že lidem blízkým Kremlu zajišťují místa ve svých regionálních aparátech. Zkorumpovanost tohoto systému tak může prorůstat hlouběji, cituje politologa rozhlasová stanice Svoboda.

Vedle změn principů fungování ruské zákonodárné moci vyvolal v loňském roce obavy zahraničních pozorovatelů i ruský soudní systém, ať už sporným odsouzením ropného magnáta Michaila Chodorkovského a dalších představitelů jeho firmy k vysokým trestům, nebo pokud jde o rozhodnutí ústavního soudu, který odmítl označit za protiústavní výše zmíněný zákon opravňující Putina jmenovat gubernátory, i když podle ústavy z roku 1993 mají být voleni.

Rok 2005 přinesl také pozoruhodný pokus kremelských technologů moci uměle vytvořit všeruskou platformu mládeže podporující Putina. Základ byl položen před lety, kdy vzniklo prokremelské hnutí mladých, až letos ale získalo v podstatě otevřenou finanční i ideologickou podporu Kremlu. Organizace jménem Naši přivedla v květnu do ulic Moskvy 60 000 stoupenců z celého Ruska. Naši se hlásí k tradicím Sovětského svazu. Jejich čtyři předáci se nazývají lidovými komisaři, řadoví členové se oslovují soudruhu a vyhlašují boj všem fašistům, mezi nimiž mají přední místo liberální kritici Kremlu. Zní to nesmyslně, ale v podstatě to odpovídá pojmovému aparátu stalinského i neostalinského období, podle něhož v Rusku je demokracie a ideologie stojící proti ní jsou označeny za fašismus. Bojůvky Našich se pokušejí znemožnit opozici veřejná vystoupení v regionech. Letní výcvikový tábor našich podrobil tři tisíce členů fyzickému i ideologickému výcviku, přičemž mladým "soudruhům" přednášel zástupce šéfa Putinovy administrativy Surkov nebo prokremelský politolog Gleb Pavlovskij. Že nejde jen o okrajový výstřelek, ukazuje rozhodnutí vlády financovat pětitelý plán podpory vlasteneckého smýšlení mezi mládeží. Politolog Pavlovskij řekl rozhlasové stanici Svoboda, že cílem programu je vychovat mládež, která bude umět odvrátit případný puč proti prezidentu Putinovi.

Rok 2005 v Rusku paradoxně začínal Ukrajinou a Ukrajinou také končí - Moskva žádá, aby Kyjev začal platit tržní cenu za dodávky ruského plynu, a snad všechna zahraniční média vidí za agresivním ruským postojem obecnou změnu zahraničněpolitické strategie Kremlu, kterou bude užitečné podrobně sledovat v následujících letech.