Ukrajinci přijeli v neděli a v úterý už pracují. Integrace probíhá, popisuje europoslanec Zdechovský

Podle Berga je třeba ocenit, že Visegrádská čtyřka v nynější uprchlické krizi pomáhá. Samozřejmě v minulosti budeme nacházet okamžiky, ve kterých se nezachovala úplně férově, připouští.

A až tady budou další volby, pokusí se politici na migrantech získat politické body.
Michal Berg

Připomíná, že migrační téma rezonovalo i v podzimní volební kampani v Česku, kdy se téměř všechny strany vyslovily proti jakémukoli vstřícnému přístupu k uprchlíkům.

Spousta lidí v Česku nabídla své byty. Budou tak automaticky integrováni.
Tomáš Zdechovský

„A myslím si, že na to v tuto chvíli trochu budeme doplácet. Nejen proto, že nám chybí zkušenosti s poskytováním azylu, které ostatní země měly za posledních několik let. Ale také je tu jisté naladění společnosti, která je díky protiimigrační kampani za posledních několik let naladěná proti pomoci uprchlíkům. Bude velmi komplikované jejich nastavení změnit,“ předpokládá zástupce Zelených.

Čtěte také

Julie Hrstková: Váleční uprchlíci mohou zkultivovat český pracovní trh

Přestože česká veřejnost nyní vůči ukrajinským uprchlíkům projevuje velkou solidaritu a ochotu pomáhat, Berg upozorňuje, že s časem bude klesat. Ukazují to i zkušenosti z jiných zemí.

„Lidé uvidí, že do jisté míry se to dotýká jejich životů a první ochota už nebude tak prioritní. A až tady budou další volby, budou se některé další politické strany na tom zas snažit získat politické body. Naopak na evropské úrovni to nebude takový problém. Určitě se to v debatách při vyjednávání objeví, ale nemyslím, že by to měla být překážka, aby nám další země pomáhaly,“ připomíná Berg.

U Ukrajinců je úplně jiná situace

Europoslanec v souvislosti s migrační vlnou v roce 2015 s odkazem na data FRONTEXu uvádí, že skutečných uprchlíků bylo 20 procent a u 80 procent šlo o migranty ekonomické. 

Čtěte také

Uprchlík je jako výsadkář, musí jít nalehko, říká ukrajinská psycholožka Tavanceva o útěku do Česka

„Bylo tam hodně podvodů, deklarování příslušnosti k zemím, odkud ti lidé nepocházeli. Kupovaly se syrské pasy a obchodovalo se s lidmi. Byli tam do toho zavlečení pašeráci. Opravdu se tehdy hodně lhalo,“ upozorňuje Zdechovský.

U Ukrajinců je podle něj úplně jiná situace, protože lidé utíkají před válkou. „Tady není žádný problém. V neděli jsem se vrátil se skupinou 18 uprchlíků z Ukrajiny do Znojma. Ti lidé se ihned integrovali. Děti jdou do škol, ženy si vyřizují práci,“ popisuje.

Zdehovský připomíná, že v roce 2015 byli lidé často držení v uprchlických táborech. Dnes Ukrajinci nepřichází do uprchlických táborů, ale do rodin.

„Spousta lidí v Česku nabídla své byty nebo prostory, kam Ukrajince ubytováváme, a tak budou automaticky integrováni. To v roce 2015 nebylo, a to nikde v Evropě. Vlastně i uprchlíci třeba ze Sýrie se do práce začleňovali poměrně dlouho. Trvalo to třeba tři až šest měsíců. Ukrajinci ale přišli v neděli a dnes už pracují,“ popisuje europoslanec Zdechovský.

Jinak se chovají úřady

Podle zástupce Zelených Berga je dobře, že se tak lidé z Ukrajiny začleňují, ale neznamená to, že jsou integrováni.

Čtěte také

Jan Jůn: Proč Británie zaostává v počtech přijímaných ukrajinských uprchlíků?

„Integrace je dlouhodobý proces a znamená, že budeme mít dlouhodobý plán, co s nimi budeme dělat. Jestli se naučí jazyk, jestli jim bude uznáno vzdělání, najdou pracovní místa a ubytování. To vše je otázka integrace a nemůžeme říkat, že teď, když se nám ty věci daří řešit a kdy jsou pozitivní příklady, že jsou ti lidé integrováni. To bych opravdu varoval před takovou interpretací té situace,“ zdůrazňuje.

Podle Berga je dnes vše jinak. „Je to jiné i proto, že se jinak chovají úřady. To, že tehdy v Česku, ale i v Německu uprchlíci nemohli pracovat, bylo nastavením azylového systému,“ upozorňuje.

Poslechněte si celé Pro a proti. Moderuje Karolína Koubová.