Iva Pekárková: Kočky hrdinky
V Saltivce, na zápraží napůl rozbombardovaného paneláku s většinou oken „zasklených“ dřevotřískovými deskami, nad schody, které by bylo dobré opravit, ale kdo by se s tím obtěžoval, když do nich může kdykoli praštit raketa, ležely dvě kočky. Rozvalovaly se na koberečku, kožichy se jim leskly a vypadaly dobře živené.
Zjevně patřily k pánovi středního věku, kterému se nelíbilo, že si je fotím (ale stačilo mu vysvětlit, že mu je vážně nechci ukrást, a situace se vyřešila). V místě, kde by řada lidí hladověla, nebýt dodávek potravin od dobročinných organizací, se kočky zjevně měly úžasně.
Čtěte také
Rady mých přátel na sociálních sítích, totiž že si ty chudinky mám vzít k sobě nebo jim aspoň nasypat granule, byly neinformované. Jestli má dnes v Saltivce někdo pohodlný, bezstarostný život, jsou to kočky.
Saltivka je (nebo, pokud chcete být přesnější, byla) obrovské, šedivé panelové sídliště na severovýchodním okraji města Charkiv. Začali ji stavět v šedesátých letech a v dobách své největší slávy měla mezi 300 a 500 tisíci obyvatel. Pro občany Západu by Saltivka jistě nebyla vytoužené místo k životu, ale místní lidé tak rozmazlení nebyli, a tak byla Saltivka velmi oblíbená.
Kočky lidem pomáhají víc než lidé kočkám
Když ruská vojska zaútočila na Ukrajinu, Saltivka patřila k prvním obětem. Po sérii bombových útoků se z ní většina obyvatel musela vystěhovat. Když se pak podařilo některé byty aspoň trochu opravit a na některých místech obnovit dodávku elektřiny, řada lidí se vrátila. Humanitární pomoc zřídila stanice, kam jste si mohli dojít pro potraviny a vodu… a Rusové je začali cíleně ostřelovat. Mnozí lidé zase odešli.
Čtěte také
Ne každý si s sebou vzal své mazlíčky. Většinou to prostě nešlo. A tak se po Saltivce jeden čas potulovalo nemálo opuštěných psů a koček. Chodili je tam krmit dobrovolníci. Ti na otázku, proč riskují život kvůli pár zvířatům, většinou odpovídali, že zvířata přece nemůžou za konflikty mezi lidmi a je nespravedlivé, když kvůli nim trpí.
Brzo bylo zjištěno, že v téhle válce víc než lidé kočkám můžou pomáhat kočky lidem. Kočky překvapivě rychle mizely z útulků. Osamělí lidé, často ti, kterým válka vzala jejich blízké, se přimkli k teplým chlupatým tvorečkům a udělali by pro ně cokoli. I vojáci na frontě mívají kočičí kamarády, kteří jim pomáhají nepřijít o rozum.
Kočky se hodí i k získávání fondů ze západněji položených zemí. Číča jménem Šajba, původem z Oděsy, se objevila na sociálních sítích a pomohla vybrat na Ukrajinu nějakých 80 tisíc dolarů. Mnohé další kočky jsou podobně úspěšné. Lidé díky kočkám věnují peníze dokonce na vojenské operace, výzbroj a výstroj. Tyhle roztomilé chlupaté potvůrky pomáhají Ukrajincům v boji s nepřítelem.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
