Ukrajina volá o pomoc
Ukrajinský deník Kyiv Post píše, že vřava a zmatky, které v této zemi trvají už třetí měsíc, se nemohou vyřešit bez mohutné pomoci jejích hlavních západních partnerů, to znamená Evropské unie, Spojených států a Kanady.
Krize začala, když se Ukrajinci vydali do ulic, aby protestovali proti rozhodnutí prezidenta Viktora Janukovyče, který se náhle rozhodl, že nepodepíše připravenou asociační dohodu s Evropskou unií, pokračuje Kyiv Post.
Jako důvod uvedl, že Ukrajina je na pokraji krachu a potřebuje okamžitou finanční injekci, kterou Evropská unie není ochotna poskytnout. Prezident prý proto vděčně přijal výpomoc ve výši patnácti miliard dolarů, kterou nabídl jeho laskavý ruský kolega Vladimir Putin.
Protesty od té doby přerostly do celonárodní revolty proti zákulisním kamarádšoftům a korupci, ale politické řešení uvázlo ve slepé uličce. Kurz oslabené ukrajinské měny prožívá volný pád a krachující ekonomika čelí hrozbě rychlého zhroucení. Agresivní Putin využil nynějšího dramatu k hospodářskému a politickému uplácení Ukrajiny. Kyjevský komentátor si v této souvislosti vzpomněl na Stalina, který se po druhé světové válce snažil využít válečné zkázy, která postihla Evropu, k šíření komunismu.
A naléhavý tón komentáře neustává – tato situace podle autora staví Evropskou unii, Spojené státy a Kanadu před jasnou geostrategickou volbu. Může Západ připustit, aby se na jeho východní hranici chudá, politicky nestabilní a hospodářsky zchátralá země připoutala k chudému, ale agresivnímu Rusku? Anebo je v kolektivním zájmu Západu, aby se prosperující, demokratická a ekonomicky stabilní Ukrajina pevně propojila s Evropou?
Americký politický stratég Zbigniew Brzezinski výstižně napsal, že konečným zájmem Západu není jen stabilní Ukrajina, ale i demokratické Rusko. Uklidněná a prosperující evropská Ukrajina by zničila zbytky Putinových imperiálních ambicí a Rusku by dala příležitost, aby se proměnilo v odpovědného a mírumilovného partnera sdílejícího demokratické hodnoty.
Takový výsledek by vyžadoval vypracování komplexního pomocného plánu pro Ukrajinu, jehož vzorem by byl poválečný program obnovy pro Evropu, lépe známý jako Marshallův plán. Spojené státy, které roku 1948 čelily dvojité hrozbě sovětské expanze a naprostého zhroucení evropských ekonomik, napumpovaly do Evropy 15 miliard dolarů, aby se její hospodářství mohlo zmodernizovat a vzájemně propojit. Toto prozíravé strategické rozhodnutí vedlo k úplné politické rekonstrukci západní Evropy, která pak zažila několik desetiletí bezpříkladného růstu a prosperity.
Program obnovy pro Ukrajinu by vyžadoval stejně odvážný strategický přístup založený na následujícím rámci. Nová, reformně orientovaná ukrajinská vláda by se jasně zavázala, že zahájí předem dohodnuté reformy. Podstatná zahraniční finanční pomoc rozvržená na tři až čtyři roky by usnadnila demokratickou proměnu ukrajinských vládních institucí a podnítila by modernizaci ukrajinské ekonomiky, aby mohla obstát v mezinárodní hospodářské soutěži.
Taková zahraniční pomoc by současně odvrátila následky ruské hospodářské odvety tím, že by poskytla solidární sociální polštář ve třech hlavních sektorech – energetice, státních podnicích a důchodovém systému. Náklady takové pomoci by se pohybovaly mezi 21 a 25 miliardami dolarů, které by byly v záloze, aby mohly podpořit plán, který by modernizoval ukrajinskou ekonomiku.
Podrobná směrnice Programu pro obnovu Ukrajinu by se měla vyhnout planým slibům a vejít ve známost okamžitě. Ukázka odhodlání Evropské unie, Spojených států a Kanady postavit se za Ukrajinu s působivým programem pomoci by pomohla prolomit politický mrtvý bod a poskytnout základ pro další vyjednávání o propojení s evropským společenstvím.
Program by také ujistil Ukrajince, že to Západ s jejich integrací do Evropy myslí vážně. Ukrajinci by pak měli další důvod podpořit svou evropskou budoucnost. Taková pomoc by mohla utišit strach, který šíří strana prezidenta Janukovyče a Rusko hlavně v hustě obydlené východní části Ukrajiny, kde je hlavně těžký průmysl. Lidé se tam bojí, že při integraci země do Evropy přijdou o práci a o důchody. Solidarita Západu by vyvrátila zdejší představu, že jejich jedinou spásou je hospodářské spojení s Ruskem.
Takový plán by potvrdil úlohu Západu jako čestného zprostředkovatele v nynějších ukrajinských sporech – Plán obnovy pro Ukrajinu by byl politicky neutrální a respektoval by zájmy všech stran. Západ má sice vlastní problémy, které ochromují jeho ekonomiku, ale ukrajinská obdoba Marshallova plánu by nebyla špatná investice, protože hospodářský kolaps Ukrajiny by byl mnohem dražší.
Ukrajina je pro Západ příliš velká, aby se mohla nechat padnout. O mohutnou pomoc by mohla žádat i Moldávie a Gruzie, ale jejich životaschopnost jako nezávislých států hodně záleží na tom, jestli se Ukrajina vrátí nebo nevrátí do sféry ruského vlivu. Jedině Ukrajina má váhu, která může zablokovat imperiální ctižádost Ruska.
Plán obnovy pro Ukrajinu by také pomohl tamním lidem, aby nevstoupili otevřenými dveřmi do Evropy jako nemajetní chudáci, ale jako sebevědomí partneři. Evropská unie podporovaná Spojenými státy a Kanadou by také neměla odkládat dlouho odkládaný a nyní už přirozený krok – otevřeně slíbit Ukrajině jednání o jejím zapojení do evropské integrace, které by muselo provázet zavádění nezbytných reforem.
Komentář v kyjevském deníku končí vzletným prohlášením, že Ukrajinci už ukázali, že jsou ochotni zemřít za hodnoty, které hájil původní poválečný Marshallův plán. Vysloužili si tím právo, aby se jejich země vrátila do Evropy.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
