Co znamená americký útok na Venezuelu pro Ukrajinu? Že pravidla jsou „volitelná“

Ruské ministerstvo zahraničí už několik hodin po zadržení venezuelského prezidenta Madura tuto americkou operaci odsoudilo, označilo ji za „ozbrojenou agresi“ a „nepřijatelný útok na suverenitu Venezuely“. Vyzvalo také Washington k respektování územní celistvosti.

Rusko, které už pátý rok pokračuje v agresi proti Ukrajině, poučuje svět o respektování hranic a řešení sporů pomocí dialogu, poznamenává ukrajinský server Kyiv Post.

Čtěte také

Reakce Ukrajiny na události ve Venezuele byla velmi zdrženlivá. Ministr zahraničí Andrij Sybiha odsoudil porušování lidských práv Madurovým režimem i jeho autoritářství, ale zdůraznil, že další vývoj by měl být „v souladu s principy mezinárodního práva“.

Je to opatrné stanovisko. Ukrajina se nepostaví za diktátora Madura, který podporoval ruskou válku, ale nechce podpořit ani jednostrannou vojenskou akci proti suverénnímu státu, protože přesně proti tomu už čtyři roky bojuje.

Selektivní pravidla

Venezuelská operace nemohla přijít v horší chvíli. Těsně před ní Donald Trump jednal se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským o mírovém plánu a hovořil o ukončení války s Vladimirem Putinem.

Čtěte také

Teď tyto rozhovory musejí pokračovat ve stínu americké vojenské akce, která zásadně podrývá právní argumenty, o něž se Ukrajina opírá. Kyjev argumentuje tím, že hranice jsou důležité, spory se řeší mírovou cestou a vojenská síla nedává nikomu právo přepisovat mapy. Počínání Ruska zakazuje i Charta OSN.

Co však z tohoto tvrzení zbude, když mohou Spojené státy zaútočit na jinou zemi, zadržet člověka, který se prohlašuje za jejího prezidenta, a oznámit, že ji budou „spravovat“? Ukrajina tvrdí, že pravidla platí, ale Trumpova vláda předvedla, že jsou volitelná.

Rusko tohoto rozporu zneužije. Jeho propagandistická mašinérie už pracuje na plné obrátky, vyvozuje explicitní paralely a obviňuje Západ ze selektivního uplatňování pravidel.

Nemožná volba

Menší národy jako Ukrajina existují díky mezinárodnímu právu. Když budou velmoci považovat suverenitu za podmínečnou, zaplatí za to právě takové země. Řád založený na právu je pro státy bez vojenské síly, kterou disponují jejich větší sousedé, jedinou skutečnou ochranou.

Čtěte také

Ukrajina stojí před nemožnou volbou. Bezvýhradná podpora americké akce by byla v přímém rozporu se vším, co v posledních čtyřech letech tvrdí. Rusko by západní podporu Ukrajině označilo za důkaz pokrytectví a tvrdilo by, že Kyjev zajímají hranice, jen když jde o jeho vlastní. To by vážně ohrozilo jeho morální autoritu.

Stejně nerozumné by bylo americkou operaci kritizovat. Ukrajina je závislá na americké zbrojní pomoci, která ji spolu s americkými zpravodajskými informacemi a finanční podporou drží při životě. Americký prezident za to požaduje něco na oplátku a snadno se urazí.

Znepřátelit si Trumpa kvůli Venezuele by mohlo mít vážné důsledky. Proto Ukrajina zvolila jediný realistický postoj – pečlivě volenými slovy odsoudila Madurův režim a vyzvala k respektování zájmů Venezuelanů.

Nefunkční mezinárodní řád

Osud Ukrajiny nezávisí na právních argumentech nebo morální autoritě, ale na pokračující dobré vůli supervelmoci, která tyto závazky nemusí sdílet. Kyjev potřebuje americké zbraně, aby přežil, a podporu Bruselu, aby se znovu postavil na nohy. Další vývoj ve Venezuele bude mít obrovský význam.

Čtěte také

Jestli americká operace povede k rychlému přechodu k demokracii a regionální stabilitě, může se stát výjimkou, kterou ospravedlnil výsledek. Jestli však skončí dlouhodobou vládou jiné země, uprchlickou krizí nebo regionálním konfliktem, bude tento precedens mnohem nebezpečnější.

Rusko bude sledovat, zda americký unilateralismus čelí významným důsledkům, nebo jen nesouhlasu.

Ukrajině odhaluje útok na Venezuelu něco zásadnějšího než pokrytectví: propast mezi tím, jak by měl fungovat mezinárodní řád, a jeho fungováním ve skutečnosti. Tato propast existovala vždycky. Velmoci se už ani neobtěžují něco předstírat. Není jasné, zda je to dočasné, nebo trvalé.

Důvody ke znepokojení

Důsledky mohou být dalekosáhlé. Jestli se ukáže, že bilaterální bezpečnostní záruky jsou nespolehlivé a revidují se, jak se to hodí, bude poválečná bezpečnost Ukrajiny záviset výhradně na členství v mezinárodních institucích – v NATO a Evropské unii, kde platí smluvní závazky a kolektivní rozhodování. Mírová dohoda založená pouze na amerických nebo západních slibech působí mnohem méně věrohodně.

Čtěte také

I Tchaj-wan, pobaltské státy, Polsko a další země, které spoléhají spíše na ochranu zvenčí než na vlastní sílu, musí přehodnotit význam těchto závazků, jsou-li konfrontovány s jinými prioritami.

Dalším důvodem ke znepokojení je Trumpovo prohlášení, že do venezuelského ropného průmyslu se zapojí americké společnosti a že Spojené státy v podstatě získají odškodnění v podobě příjmů z přírodních zdrojů. Tato formulace odráží nejen prezidentovy požadavky týkající se Grónska a Panamy, ale i návrhy dohod o těžbě minerálů s Ukrajinou.

Pro Kyjev, který už o ukrajinských přírodních zdrojích s Američany jedná, to znamená, že Trump považuje pomoc za transakci a přístup k přírodním zdrojům za odměnu za ochranu. Sesazení venezuelského prezidenta a podřízení suverenity země americkým obchodním zájmům naznačuje, jaká může být konečná cena za tuto podporu, uvažuje Kyiv Post.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Trumpova doktrína a tři dilemata Evropy. Putin je přesvědčen, že letos zvítězí. Íránské zásahy proti demonstrantům brzdí strach z Trumpa. Jaké jsou priority německé vlády na letošní rok. Taková jsou další témata pořadu, který připravila Gita Zbavitelová.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu