„Udivuje mě, že v Gaze ještě není epidemie.“ Mezi válečnými uprchlíky se může šířit cholera i obrna

Ve většině zemí světa byl virus dětské obrny téměř vymýcen. V Gaze ale kvůli devastaci infrastruktury a hygienických zařízení dochází k šíření polioviru spolu s dalšími patogeny.

Zdravotníci, včetně pracovníků Světové zdravotnické organizace (WHO), se obávají, že vzájemně propojené problémy, jako jsou znečištěné odpadní vody, nedostatek čisté vody a potravin, vytvářejí riziko propuknutí nemocí.

Zdravotnická zařízení jsou navíc vážně poškozená a lidé trpí nedostatkem základních hygienických potřeb.

Čtěte také

Letní speciál: My, Izrael a Palestinci. Dva eseje o emocích, které Gaza vyvolala v Česku

Mezi hlavní obavy humanitárních organizací patří infekce přenášené vodou, včetně žloutenky typu A a cholery. Tato onemocnění se šíří ve špatných hygienických podmínkách, v nichž je mnoho Palestinců v Gaze nuceno žít.

Jak uvedl jeden z izraelských představitelů, vzhledem k vysoké proočkovanosti se zatím neobjevily žádné aktivní případy dětské obrny. Podle místních zdravotnických úřadů ovládaných Hamásem ale bylo od začátku války zaznamenáno více než 1,7 milionu případů různých infekčních onemocnění.

„Nejvíc mě udivuje, že ještě nevypukla epidemie,“ říká Scott Anderson, ředitel Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA).

V ulicích poblíž místa, kde má agentura zřízené své středisko, denně tečou nezpracované odpadní vody a sám Anderson už se nakazil bakterií E. coli.

Zničená infrastruktura

Válka také vážně omezuje zdravotnickou péči. Podle Světové zdravotnické organizace byly v polovině července mimo provoz dvě třetiny nemocnic a klinik. V Gaze aktuálně funguje pouze 16 stálých zařízení

Mezinárodní organizace provozují síť téměř 200 stanovišť zdravotnických služeb a osmi polních nemocnic. Dohromady mají poskytovat péči přibližně 300 000 lidí týdně. Podle humanitárních pracovníků jim v tom ale brání omezené zásobování.

Čtěte také

Analytik: Izrael se k ukončení války v Gaze odmítá zavázat. I kdyby Hamás propustil všechna rukojmí

Samotné bojiště je stále velmi nebezpečné a zasahuje do oblastí, které izraelská armáda označila za humanitární zóny. V pondělí Izrael odřízl část dříve vyhlášené humanitární zóny Mawasi a zahájil tam agresivní vojenskou operaci s tím, že se v oblasti usadil Hamás a odpaluje z ní rakety. Gazské úřady uvedly, že tam bylo zabito více než 70 lidí.

Podle humanitárních pracovníků si nemoci a špatné hygienické podmínky budou vybírat daň ještě dlouho po skončení bojů, a to kvůli obrovskému poškození infrastruktury v Pásmu Gazy. Podle odhadů OSN byly během konfliktu zničeny přibližně dvě třetiny vodohospodářské a hygienické infrastruktury regionu.

Palestinci říkají, že v parném létě musí stát hodiny ve frontě, aby si mohli naplnit džbány pitnou vodou. Ta teď do Gazy proudí ze tří hlavních vodovodních potrubí z Izraele, která ale už před válkou pokrývala jen asi desetinu celkové tamní spotřeby.

V Gaze je navíc obtížné vodu přepravovat, protože většina vodovodní sítě je zničená, uzavírá americký deník Wall Street Journal.

Poslechněte si i další reportáže a analýzy ze světa. Rekordní počty turistů napříč Evropou vyvolávají stále větší protesty. Jak Afrika vnímá americké prezidentské volby? Ruské ženy nepřestávají hledat způsoby, jak bezpečně protestovat proti putinovskému válečnému režimu. A jak extrémní teploty ovlivňují fungování mozku?