U nás se elektromobil emisně vyplatí až po najetí 130 tisíc kilometrů, uvažuje expert z ČVUT
Evropská unie směřuje k uhlíkové neutralitě. Jedna z cest, jak toho dosáhnout, je přesednout z aut se spalovacími motory do elektromobilů. Část odborné veřejnosti ale varuje před zkreslením, protože výroba elektroauta je emisně náročnější než je aut na benzín nebo naftu. „Je žádoucí snižovat emise, ale musí se to dít proporcionálně ve všech oblastech. Nelze se soustředit jen na jedinou oblast,“ upozorňuje expert Josef Morkus z Fakulty strojní při ČVUT v Praze.
Host Interview Plus připomíná, že v Česku stále pochází polovina elektřiny ze spalování uhlí, což pro provoz elektrických aut není optimální situace. A podle zdrojů elektrické energie se liší okamžik, kdy se už elektromobil vyplatí z hlediska produkce emisí.
Čtěte také
O elektromobilitě se svým kolegou Janem Mackem napsal obsáhlý článek, který k reakci vyprovokoval i europoslance Luďka Niedermayera (za TOP 09).
„Například v Norsku, kde je úplně čistá energie z vodních elektráren, dojde k vyrovnání emisí mezi elektromobilem a autem se spalovacím motorem poměrně brzy. Někdy po 40 až 45 tisících kilometrech začíná být elektromobil emisně lepší,“ přibližuje.
U nás nebo v Německu se bod nula nachází podstatně dál, a to až po najetí 120 nebo 130 tisíc kilometrů, tvrdí. Ještě horší je pak situace v Polsku, které je na uhlí energeticky závislé prakticky ze sta procent.
Zašpiněná čistá energie
Ke zlepšování všech zmíněných aspektů bude postupně docházet, změna ale nepřijde tak rychle, jak se může zdát, uvažuje Morkus, který je také technikem Centra vozidel udržitelné mobility. I elektrárny pro výrobu čisté energie se totiž musejí nějak vyrobit.
Čtěte také
Podobně je to i u solárních panelů, které se vyrábějí hlavně v Číně. „Jejich výroba tam probíhá za vysokých energetických nákladů a z elektřiny, která pochází převážně z uhlí,“ tvrdí.
V neposlední řadě zůstává bez odpovědi otázka, jak naložit s vysloužilými bateriemi elektromobilů, jejichž kapacita může po šesti letech provozu klesnout i o 30 procent.
Baterie jsou totiž nebezpečný odpad, navíc hrozí riziko jejich požárů, které se nesmírně špatně hasí. Dočasným řešením by mohla být bateriová úložiště, v takovém případě ale problém složité a nákladné recyklace jen o pár let odložíme, uzavírá Josef Morkus.
Poslechněte si celý audiozáznam Interview Plus Lukáše Matošky.
Související
-
Expert na emise: Zcela ekologické není žádné auto. Elektromobily se hodí na kratší jízdy
Zájem o elektromobily roste i za pandemie, zvláště u firem. „Domnívám se, že zcela ekologické není žádné auto,“ připouští uznávaný expert Michal Vojtíšek z ČVUT.
-
Matěj Skalický: Vláda sní o elektromobilech. Zapomíná, že Česko není Norsko
Vláda počítá s tím, že Češi z aut na naftu a benzin začnou přesedat do elektromobilů rychleji než doteď. Schválila proto strategii rozvoje aut na alternativní paliva.
-
Jak se z Norska stala elektromobilová velmoc? Téměř každé druhé auto pohání elektřina
V důsledku hustého provozu elektrovozů norská metropole začala některé výhody omezovat. Musejí platit mýtné i hodinový tarif u dobíjecích stanic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
