U ANO mě mrzí, že nechce jasně říct, kdo je na Ukrajině oběť a kdo agresor, říká politolog Just

Čtěte také

Exministr Langer: Fiala svou roli splnil. Nestydím se za něj, ale jeho vysílání gest mě neohromuje

„U ANO mě ale mrzí, že strana, která je relevantní opoziční silou, a až se s velkou pravděpodobností vrátí do vlády, bude mimo jiné zodpovědná i za zahraniční, bezpečnostní i obrannou politiku země, nedokáže jasně definovat nebo se alespoň jasně na nedávné mimořádné schůzi přihlásit k tomu, že toto je agresor, toto je oběť a oběti se pomáhá.“

A to prý i proto, že náš národ neustále trpí traumatem, že ani nám, tedy oběti, nikdo na začátku 2. světové války nepomohl.

„A nechal agresora, ať si s námi dělá, co chce. Narážím na roky 1938 až 1939 a náš mnichovský komplex. A ten pořád žije, takže o to méně je pochopitelné, že relevantní velká politická síla, která má ambici a potenciál být v budoucnu vládní silou, se k tomuto nedokáže jasně postavit,“ vysvětluje politolog Just.

Opozice s vládou nesouhlasí. Nikdy

Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová k tomu už dřív uvedla, že jako opozice přece nemůže s pětikoalicí souhlasit, a to vlastně v jakémkoli tématu.

Čtěte také

Karel Hvížďala: Babiš, lež a NATO

„To je to největší neštěstí vztahu mezi vládami a opozicemi – záměrně používám množné číslo. Protože to není první a obávám se, že ani poslední situace, kdy opozice něco shodila nebo nepodpořila, a to jen proto, že jde o iniciativu vlády,“ komentuje Just.

„A je to škoda, protože to vlastně snižuje úroveň parlamentní kultury. Snižuje to úroveň i vzájemné a úplně lidské komunikace mezi vládou a opozicí. Minimálně na nějakých základních rámcových tématech by se dohodnout mohli,“ nabádá politolog.

„Samozřejmě respektuji postavení opozice, stejně jako to, že opozice má vládu tlačit k odpovědnosti. Od toho v parlamentním demokratickém systému také je. Přesto mám možná idealistickou a malinkou prosbou, aby minimálně v základních věcech, ve strategických geopolitických, tady byla mezi našimi hlavními politickými aktéry alespoň rámcová základní shoda,“ přidává Just své přání.

Bude ANO vládnout?

Podle několika posledních průzkumů se zdá, že hnutí ANO rostou preference. Poté, co před lety získali voliče KSČM a ČSSD, teď zřejmě oslovuje další.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Babiš sháněním kompromitujícího materiálu na Lipavského nepřekvapil. Jen apelem na morálku ho ale porazit nepůjde

„Teď se Andrej Babiš zaměřuje na nabírání dalších, ale také mu někdo odchází. Tím, jak je pragmaticky flexibilní, tak mu to nepřináší jen výhody.“

„Z průzkumů vychází, že stále roste. Jádro hnutí ANO je někde mezi 20 a 25 procenty – to to se příliš nehýbe a může na ně spoléhat s velkou jistotou. To, že se zaměřil na další segment, zatím vypadá tak, že dokáže nabrat hlasy, které vedou až k 38 nebo 39 procentům,“ popisuje Just.

Kdyby pak měl odhadnout, jak by mohly příští rok dopadnout parlamentní volby, říká: „Spekulace je něco, co politologové dělají neradi. U pohledu na preference je totiž důležité sledovat trend a tendence, případně delší trajektorii.“

„U ANO vidíme naprosto jasnou tendenci v tom, že se stabilizovalo v pozici nejsilnějšího subjektu, v některých průzkumech má až 38 procent, ale dejme tomu 35 procent se objevuje ve více průzkumech. Takže z toho bychom mohli vyvodit s jistou mírou nějaké pravděpodobnosti, odchylky, že by to mohlo být blízké výsledku.“

Čtěte také

Petros Michopulos: Model „politiky lži“ vymyslel Netanjahu a k dokonalosti dovedl Trump. Teď se o stejné snaží Babiš

„Ale před volbami do toho vstoupí mnoho dalších faktorů, včetně volební účasti nebo toho, jak moc se budou vymezovat ostatní strany, jestli dojde k vytváření předvolebních koalic, kdo všechno do voleb půjde, a kdo naopak nepůjde.“

„Tím jsem chtěl naznačit, že tady nejde o binární rovnici s jedničkami a nulami, vstupuje do hry tolik faktorů, že dnes říct, jak dopadnou volby, nedokáže nikdo. Možná tak Nostradamus,“ uzavírá

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí.