Týden očima Petra Schwarze: Štěstí, podivné domluvy a kukuřice
Začalo astronomické jaro a ve stejný den jsme mohli slavit Mezinárodní den štěstí. Podle čerstvého žebříčku World Happiness Report patří Češi na 20. místo mezi nejšťastnějšími národy na světě, nejšťastnější jsou lidé ve Skandinávii v čele s Finskem, zima a polární noc tedy štěstí nebrání, naopak za námi jsou třeba Němci, Američané, a s velkým odstupem na 50. místě Slováci.
Žebříček vypracoval výzkumný ústav wellbiingu Oxfordské univerzity s renomovaným Gallupovým ústavem a dalšími odborníky, a ano, i když to tak při pohledu do veřejného prostoru nevypadá, patříme mezi dvacítku nejšťastnějších zemí na světě. Tak snad už přišel čas to přijmout.
Čtěte také
Štěstí může navodit i obdržení milého psaní, ale to určitě není případ otevřených dopisů, které si mezi sebou usilovně vyměňují premiér Fiala a opoziční lídr Babiš. Je to smutný způsob komunikace, navíc založený na konfrontaci a výčitkách, ale i to přišlo šéfce poslanců hnutí ANO Schillerové málo.
S objevitelským zápalem se jala zkoumat nejnižší úrovně politické debaty a předsedu vlády označila sprostou nadávkou, kterou se mi ani nechce opakovat. Čekají nás vskutku šťastné předvolební časy, kdoví jaká milá slova v sobě politici ještě najdou.
Americký prezident Trump a ruský vůdce Putin zvolili ke své komunikaci telefon. Po dvouhodinovém hovoru vyjadřovaly zúčastněné strany nadšení, je ale otázkou, jestli to nadšení může sdílet ještě někdo jiný. Bílý dům se rozplýval, že dosažení míru na Ukrajině umožní „kolosální ekonomické dohody“ Ruska a Spojených států a přinese geopolitickou stabilitu.
Čtěte také
V Rusku se zas radovali, jak to jejich vůdce Putin s Trumpem umí a klíčový poradce Kremlu Surkov to pak v rozhovoru pro francouzský L’Express vybalil naplno – ruským cílem pro vyjednávání o míru je rozdrtit Ukrajinu, vojensky i diplomaticky. Ruský svět podle Surkova nemá hranice, je v nějaké podobě všude, a impérium se bude prý roztahovat, jak si přeje Bůh – jen je důležité, aby si rovnou nevzalo příliš velký kus.
To tedy na geopolitickou stabilitu zrovna nevypadá, pokud to nemá znamenat, že Trump je za ekonomické výhody připraven obětovat dosavadní spojence a s Putinem si rozdělit svět. Na něčem takovém se dohodlo už v době evropských námořních objevů Španělsko s Portugalskem a víme, jak to dopadlo – stabilitu to nepřineslo, protože i jiní k tomu chtěli něco říci.
Šťastné jarní dny
Evropa se připravuje na obranu, pozdě, ale přece s tím aspoň začala. Evropská komise představila novou strategii obrany na nejbližších pět let, teď ještě přejít do slov k opravdovým činům.
Čtěte také
Prakticky jistý budoucí německý kancléř Merz prosadil už v současném Bundestagu, že Německo začne ve velkém utrácet jak na oživení ekonomiky, což může znatelně pomoci i ekonomice naší, tak na zbrojení – v novém parlamentu by totiž měl vzhledem k posílené AfD s uvolněním dluhové brzdy problémy.
A už pravidelný slovenský bizár: zmocněnec Ficovy vlády pro „pro prověření procesů během pandemie covidu-19“ Kotlár požádal o svolání bezpečností rady státu kvůli závěrům jím objednané analýzy proticovidových mRNA vakcín, které podle oné analýzy mohou měnit lidskou DNA a podle Kotlára narušily „integritu slovenského genofondu“ a z lidí udělaly něco jako kukuřici. Jak se ukázalo, autorkou analýzy je česká mikrobioložka slovenského původu Peková, mezi jiným stoupenkyně prazvláštních teorií o reptiliánech či Atlantidě.
Nemalé pocity štěstí jistě zažívali dvaašedesátiletý americký astronaut Wilmore a devětapadesátiletá astronautka Williamsové, kteří se po devíti měsících na Mezinárodní vesmírné stanici konečně mohli vrátit na zem: původně se předpokládalo, že tam letí jen na pár dní, ale nespolehlivost kosmické lodi Starliner rozhodla jinak.
A ještě jedna radostná zpráva na závěr: Ester Ledecká ve své snowboardové inkarnaci vyhrála mistrovství světa a stala se tak prvním sportovcem na světě, který dokonce v jednom roce získal cenný kov na světovém šampionátu jak na lyžích, tak na prkně jediném. Šťastné jarní dny přeje posluchačům Českého rozhlasu Plus, sobě i celému světu Petr Schwarz.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
